Chattuša, hlavní město chetitské říše - Starověký Egypt

Chattuša, hlavní město chetitské říše

Napsal Felgr Pavel on .

Pevnost Chattuša se nacházela na vysokém skalnatém výběžku nad údolím a chránily jí 6km dlouhé hradby. V tomto mohutném opevnění se nacházely obranné věže obdélníkového půdorysu. Do města se vstupovalo branami, které zdobily hrozivě vyhlížející lví hlavy. Poblíž městských bran se konaly trhy.

Počátky města Chattuša

Širší okolí města Chattuša bylo osídleno již v době kamenné, ale nejstarší nálezy na území samotného města se datují do doby bronzové a nejstarší obydlí do doby přechodu rané a stření doby bronzové - tedy závěr 3. tisíciletí př.n.l. Ve městě byly domy postaveny z cihel nebo z hlíny a zdi byly natřeny bílým vápnem. Kámen se používal výhradně při stavbách svatyní nebo úřadů.

Domy v Chattuši (a nejen tam) byly většinou čtverhranného půdorysu a měly několik za sebou jdoucích místností, kam vnikalo světlo vysokými okny. Na zemi byly rozhozeny teplé vlněné koberce. Pletly je ženy, které však v chetitské společnosti měly významné postavení. Nedaleko domu býval sklep, který sloužil jako sklad potravin. Ve velkých džbánech, které byly z poloviny zapuštěny do země, se skladovalo obilí, olej nebo pivo, což byl velice oblíbený nápoj tohoto národa.

Muži byli menšího zavalitého vzrůstu. Nosili krátké tuniky, přes které v zimě přehazovali dlouhý vlněný plášť. Na nohou nosili špičaté střevíce z jemné kůže. Ženy nosily dlouhé šaty v živých barvách a přes hlavu si přehazovaly šál. Obchod byl stejně jako v Egyptě výměnný a jako srovnávací jednotka se používal 1 šekel stříbra.

Chattuša, centrum obchodu

Chattuša přitahovala i cizince - Syřané, Achajové a Asyřané sem přicházeli nakupovat měď, olovo, stříbro a železné předměty. Chetité byli totiž vyhlášení mistři ve zpracování kovů. Vynikali zejména ve zpracování železa, které získávali v dolech v pohoří Taurus a v Arménii. Ze železa se vyráběly zejména zbraně, které byly daleko nebezpečnější než zbraně mědění.

Opevnění Chattuši

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě