Hatšepsut - Starověký Egypt

Hatšepsut

Napsal Felgr Pavel on .

Hatšepsut, kartuš faraona

Hatšepsut je jediná egyptská královna, který se chopila trůnu a nechala se zpodobňovat jako muž. Byla prvorozenou dcerou Thutmose I. a královny Ahmose a už od dětství se zajímala o královské záležitosti. Tento zájem se ještě zvýšil po svatbě s nevlastním bratrem Thutmose II. a po jeho smrti převzala poručnictví nad nevlastním synem a současně synovcem - malým Thutmose III.

Hatšepsut - žena zpodobňující se jako faraon (muž)

I když Hatšepsut přidělila nevlastnímu synovi titul spoluvladaře, starala se o správu země sama. Její vláda trvala 22 let (asi 1504 - 1482 př.n.l.) a během své vlády podnítila rozkvět obchodu a věd. Hatšepsut zorganizovala výpravu do tajemné země Punt, která pravděpodobně ležela na pobřeží Rudého moře v Arábii nebo na východním pobřeží Afriky. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy, které se používaly při uctívání bohů.

Chrám Hatšepsut v Dér el-Bahrí

Ve snaze navázat na tradici význačných období Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva žulové obelisky z jediného kusu kamene, které svou výškou i vahou převyšovaly všechny obelisky do té doby vybudované.

Hlavním stavebním dílem královny Hatšepsut bylo vybudování vlastní svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Chrám v Dér el-Bahrí je "přilepen" na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Rozkládá se na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Tato unikátní stavba je dílem nejvynalézavějšího architekta starověkého Egypta - Senenmuta.

Zloba Thutmose III. postupně narůstala a když se konečně dostal na trůn, rozhodl se, že zničí vše, co by jeho nevlastní matku a tetu Hatšepsut jenom zdánlivě připomínalo. Její jméno vymazal z královských listin, zohavil její sochy, nechal stesat její zobrazení i jména jejích oblíbenců. Předmětem jeho pomsty se stal i Senenmut.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě