Období Nové říše

Nadvládu národa Hyksósů, která přesdstavovala 2. přechodné období, ukončil teprve Ahmose I. - zakladatel 18. dynastie. S jeho nástupem začalo pro Egypt nové období blahobytu a rozkvětu země, které nazýváme Nová říše.

18. dynastie

Faraoni 18. dynastie definitivně vyhnali z Egypta Hyksósy. Dokázali stabilizovat Egypt a přivést Egypt znovu k blahobytu. Ahmose I. se staral zejména o reorganizaci státní správy a obnovu náboženství. V jeho snažení pokračoval jeho syn Amenhotep I., který nechal vystavět velké množství chrámů. Thutmose I. dobyl Núbii až po území 3. kataraktu a v Asii se dostal až k řece Eufrat.

Hatšepsut a Thutmose III.

Thutmose II. (syn Thutmose I.) neměl s manželkou Hatšepsut mužského potomka a po jeho smrti tedy nastal problém s nástupnictvím. Jeho nástupcem byl ustanoven Thutmose III. - syn zemřelého faraona s vedlejší manželkou. Protože byl ale příliš mladý, Hatšepsut (nevlastní matka Thutmose III.) se stala regentkou. Regentství se ale velmi rychle přeměnilo ve skutečnou vládu, která trvala 22 let. Hatšepsut se do historie zapsala zejména obchody s tajemnou zemí Punt a zádušním chrámem v Dér el-Bahrí.

Amenhotep IV. (Achnaton) - kacířský faraon

Další neklidná doba na sebe nenechala dlouho čekat. Po smrti faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Amenhotep IV, zvaný "kacířský faraon". Pod vlivem své manželky Nefertiti stanovil Amenhotep IV. hlavním bohem slunečního boha Atona místo do té doby uctívaného Amona a přijal jméno Achnaton. Z Théb (Vasetu) přesídlil do severněji položeného Achetatonu (dnešní el-Amarna). Po jeho smrti nastoupil na trůn mladý Tutanchaton, který se vrátil do Théb (Vasetu) a pod vlivem Amonova kněžstva se přejmenoval na Tutanchamona.

19. dynastie

Haremheb neměl dědice a tak za svého nástupce určil dalšího generála, který se ujal vlády pod jménem Ramesse I. Ten začal se stavbou Velké sloupové síně v Karnaku. Velký rozmach Egypta nastal za vlády Sethi I. (syna Ramesse I.) a jeho syna Ramesse II. Ten se do historie zapsal velkou bitvou s Chetity u Kadeše, následně uzavřenou mírovou smlouvou s Chetity, chrámem v Abú Simbelu a novým hlavním městem Piramesse.

Ramesse II. - největší egyptský faraon

Dlouhá vláda Ramesse II. (66 let) skončila smrtí v roce 1212 př.n.l. a znamenala konec období prosperity a rozkvětu Egypta. Ramesse II. odkázal trůn svému třináctému synovi Merenptahovi, kterému bylo tehdy přibližně 60 let. Merenptah ještě udržel prestiž Egypta, podnikl vítězná tažení do Libye a Asie, ale nebezpečí tím zažehnáno zdaleka nebylo. Velké stěhování indoevropských národů na konci 2. tisíciletí př.n.l. otřáslo postavením mocností. Chetité a Asyřané byli pro Egypt stále nepříjemnějšími soupeři.

20. dynastie (1186 - 1078 př.n.l.)

Za vlády Sethnachtova syna Ramesse III. zažil Egypt poslední přechodné uklidnění. Ramesse III. provedl rozsáhlé správní a sociální reformy a upevnil vojenský systém, který byl narušen několikaletou anarchií. Konec jeho vlády byl poznamenán hospodářskými nesnázemi a spiknutími, které organizovali lidé blízcí faraonovi a ženy z královského harému.

Vlády Ramesse IV. až Ramesse XI. znovu přinesly anarchii a rabování země. Žádný z těchto panovníků nebyl schopen dostatečně se prosadit. Po smrti posledního panovníka ramessovské dynastie se země rozpadla na dvě části. Toto období označujeme jako Třetí přechodné období (1078 - 715 př.n.l.).

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.