Merenptah - Starověký Egypt

Merenptah

Napsal Felgr Pavel on .

Merenptah, kartuš faraona

Merenptah byl třináctým synem faraona Ramesse II. a jeho matkou byla královna Isisnofret. Se svým otcem spoluvládl 10 až 12 let jako spoluvládce (zpočátku jako generál jeho vojsk) a po jeho smrti pokračoval v započatém díle svého otce. Manetho se zmiňuje o vládě Merenptaha v délce 19 let a 6 měsíců, což souhlasí, pokud vezmeme do úvahy jeho spoluvládl s otcem.

Největším úspěchem, kterého Merenptah během své vlády dosáhl, bylo odražení nájezdů Libijců a mořských národů v 5 roce vlády. Pravděpodobně vedl vítězné tažení do Asie, o čemž svědčí "stéla Izraele", jediný dochovaný dokument v západní Asii.

Stavební činnost Merenptah soustředil především na oblast v západních Thébách (Vasetu) a v Memfidě (Mennoferu), aby představil jedinou pohřební svatyni vybudovanou z bloku rozbořené svatyně Amenhotepa III. a komplex palácové svatyně na počest Ptaha a královského kultu.

Merenptah udržoval mírovou smlouvu s Chetity - na jejím základě pomohl jejich obyvatelům v době velkého hladomoru. S královským dvorem se přestěhoval zpět do Memfidy (Mennoferu). Do doby jeho vlády se datuje exodus Židů z Egypta.

Z období panování Merenptaha pochází i mnoho literárních děl např. "Pověst o dvou bratrech". Merenptah byl pochován v hrobce KV 8 v Údolí králů, jeho mumie byla nalezena ve skrýši mumií v hrobce Amenhotepa II. – tedy v hrobce KV 35.

Merenptah

Merenptah

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě