Ramesse II. - korunovační obřad - Starověký Egypt

Ramesse II. - korunovační obřad

Napsal Felgr Pavel on .

Za svítání vzbudil v Memfidě (Mennoferu) Ramesse II. kněz pověřený liturgií, čímž začal obřad jeho nástupu na královský trůn. Než vstoupí Ramesse II. do chrámu, musí projít očišťovacím rituálem, kde kněží s maskami zvířecích hlav symbolizující bohy Hora, Sutecha a Thovta pokropí jeho tělo posvátnou vodou. Tento křest vodou z Nilu mu má dát moc ovládat rozvodnění řeky. Poté ho kněží pomažou olejem, který mu má dodat sílu, oblečou do obřadního oděvu a nazují bílé kožené sandály. Před vybraným publikem je pak představen bohům, kteří ho musejí uznat. Během obřadu položí obětní dary před naa (svatostánky).

Za odříkávání motlitby jsou faraonovi nasazovány koruny jednotlivých provincií a nakonec mu jsou nasazeny dvě hlavní koruny - vysoká bílá koruna Horního Egypta a široká červená koruna Dolního Egypta. Po zasazení do sebe vytvoří dvojitou korunu - pšent. K hrudi si tiskne důtky a berlu - insignie moci nadané božskou silou a konečně usedá na trůn. Kněží, kteří představují bohy Hora a Thovta spojují dvě symbolické rostliny Horního a Dolního Egypta - lotos a papyrus. Ramesse prokáže svou schopnost vládnout Egyptu tím, že čtyřikrát oběhne zdi starobylé memfidské pevnosti, kterou založil legendární první vládce sjednoceného Egypta - Meni.

Nadchází nejslavnostnější okamžik - Ramesse II. je odváděn do nitra chrámu, kde bude uveden na trůn samotným Amonem. Nyní smí pohlédnout na obraz svého otce Amon-Rea, který je nejposvátnějším obrazem v Egyptě.

Ramesse II. je představen bohům

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě