Thutmose IV. - Starověký Egypt

Thutmose IV.

Napsal Felgr Pavel on .

Thutmose IV., kartuš faraona

Thutmose IV. vládl v letech 1397 - 1388 př.n.l. Při korunovaci přijal trůnní jméno Mencheprure, řečtí autoři ho označovali jako Thutmósis. Jeho otec byl Amenhotep II. a matkou byla nejspíše jedna z příslušnic královského harému. Thutmose IV. tak nebyl právoplatným dědicem a na trůn se dostal díky "božskému zásahu".

Faraonem díky Sfinze

Když si jako malý chlapec hrál na lov lvů a další zvěře někde v oblasti dnešní Gízy, zastavil se u pískem zaváté sochy boha Haramecheta (Velká sfinga). Slunce dosáhlo nejvyššího bodu a na mladého prince přišel spánek. Thutmose IV. měl sen, ve kterém k němu bůh promlouvá. Slíbil mu království na zemi, bílou a červenou korunu Egyta. Na oplátku chtěl jednu věc. Boha tížil písek pouště a přál si být vykopán a očištěn.

Takto to stojí na nádherné žulové stéle, kterou nechal udělat hned v prvním roce své vlády: "Pohleď na mne, můj synu Thutmose! Jsem tvůj otec a chci ti dát království na zemi. Budeš nosit bílou korunu i červenou korunu na trůně boha země Geba. Tvým bude vše, co plodí Obě země, tvé budou poplatky ze všech cizích zemí. Hle, vidíš, že mi není dobře, bolí mě celé tělo, tíží mě písek pouště, na kterém jsem kdysi spočíval. Čekal jsem, abys vykonal, po čem toužím."

Jeho otec Amenhotep II. neměl příliš potíží s udržením říše, ale Thutmose IV. se musel hodně činit, aby říši udržel pohromadě. Sídlil v Thébách (Vasetu) a více než dobyvačnou používal spíš obrannou politiku. Thutmose IV. musel odolávat snahám o osvobození v podmaněných oblastech, navíc stále více sílili sousedních Chetitů. Spoléhal na svoji armádu, ale snažil se také snažil používat ve větší míře diplomacii. Snažil se uzavřít spojenectví s říší Mitanni, mitannskému králi Artatámovi I. nabídl, že se ožení s některou z jeho dcer. Tuto nabídku však Artatámas přijal až poté, co ji Thutmose IV. sedmkrát opakoval.

Thutmose IV.

Thutmose IV. s matkou

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě