fbpx
Archaické období

Amenemhet IV.Po dlouhé vládě svého otce Amenemheta III. (vládl skoro 50 let) nastoupil na trůn jeho syn Amenemhet IV. Říše byla v období stagnace - rozdílná úroveň v oblastech v Déltě a u jižní hranice s Núbií byla předpokladem pro postupný úpadek.

Vládci v jednotlivých oblastech od Délty po Núbii projevovali stále větší a větší mocencské ambice. K tomu všemu do hraničních oblastí pronikali více a více asijské národy. Amenemhet IV. se sice pokoušel obnovit centralizovanou moc, ale neúspěšně. Zdá se, že se musel potýkat i s ekonomickými nedostatky (způsobené mimo jiné nedostatečnými záplavami). V takové situaci pak bylo pro nového faraona velmi těžké bránit migraci asijských národů do Egypta.

Pyramida Amenemheta IV.

Jeho pyramida se nacházela jižně od Dahšúru - v Mazghunu. Jádro pyramidy bylo postaveno ze sušených cihel (což rozhodně není nejpevnější stavební materiál). To jen koresponduje s ekonomickou situací země za jeho vlády. Obložení bylo ale dávno rozebráno a tak dnes nelze určit ani výšku ani sklon stěn pyramidy.

Amenemhet IV.

Informace o 12. dynastii se ve světle intenzivního studia datovaných monumentálních památek postupně přepracovávají. Některé z těchto studií uvádějí mnohem kratší období vlády než fragmentární Turínský papyrus a výtahy z Manethona. Kontroverzní jsou zejména vlády Senusreta II. a Senusreta III.

Další zmatek přineslo objevení "hieratických kontrolních značek" vyrytých do zdiva monumentů, které nechal postavit faraon Senusret III., a proto je datování 12. dynastie ve stavu neustálých změn. Josef Wegner například předkládá velmi silné důkazy pro devětatřicetiletou vládu v případě Senusreta III., které - spolu s objevem odkazů na "rok 30" Senusreta III. v Lištu a s důkazy o tom, že slavil svátek sed (královské jubileum) - hovoří ve prospěch mnohem delšího panování tohoto krále, než uvádí většina moderních chronologií.

Existují domněnky, že faraon Senusret II. vládl spíše devatenáct let (jak naznačují papyry objevené v městě Láhúnu) než kratší dobu, jak uvádějí zrevidované údaje. Je ale obtížné vtěsnat tyto dlouhé vlády mezi absolutní data, která navrhují někteří egyptologové. Důkazy pro delší vlády panovníků 12. dynastie by mohly svědčit ve prospěch teorie koregencí (spoluvlády), založené na monumentech s dvojím datováním. Mnoho badatelů však předložilo přesvědčivé důkazy vyvracející některé spoluvlády, jako například Amenemheta I. se Senusretem I., Senusreta I. s Amenemhetem II. i a Senusreta III. s Amenemhetem III.

12. dynastie (1994 - 1797 př.n.l.)
Faraon Doba vlády Významné události
Amenemhet I. 29 let  
Senusret I. 45 let tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku
Amenemhet II. 38 let ? rozvoj královského sochařství
Senusret II. 18 let ? Chetité zakládají království, které se rychle stalo rozsáhlou říší
Senusret III. 39 let ?  
Amenemhet III. 47 let v záp. Evropě začíná doba bronzová
Amenemhet IV. 8 let  
Sebeknofru 7 let vznik povídky o Sinuhetovi

12. dynastie

Senusret I., kartuš faraona

O smrti svého otce Amenemheta I. se mladý Senusret I. dozvěděl při návratu z vítězného tažení do Libye. Na trůn nastoupil v roce 1964 př.n.l. a vzhledem k tomu, že měl za sebou již 10 let spoluvlády se svým otcem, nebyly pro něj královské povinnosti žádnou novinkou.

Pět let před nástupem na trůn dosáhl Senusret I. rozhodujícího vítězství nad beduíny. Díky tomuto vítězství Egypt opět získal pod kontrolu tyrkysové doly na Sinajském poloostrově. Senusret I. vedl i několik tažení do Núbie a postupoval proti proudu Nilu až ke druhému kataraktu, který se nachází poblíž dnešní hranice mezi Egyptem a Súdánem.

A právě při tomto tažení se Senusret I. dozvěděl, že se jeho otec stal obětí palácového spiknutí a byl zavražděn. Okamžitě tedy spěchal do Lištu - nového hlavního města, které jeho otec založil asi 30 let před svou smrtí. I přes pokračující vzpouru se mu podařilo zmocnit se trůnu a zabránil tak občanské válce. Současně se mu podařilo stvrdit legitimitu 12. dynastie.

Stavitel Senusret I.

Senusret I. se projevoval jako velký stavitel. Podařilo se mu dokončit kolonizaci Núbie, takže vliv Egypta sahal až za 3.nilský katarakt. Na severu nechal Senusret I. přestavět chrám Rea-Atuma v Héliopoli, který o třicet let později obohatil dvěma obelisky. Jako jeden z prvních faraonů se Senusret I. zajímal o oblast Fajjúmu na západním břehu Nilu, přibližně 100km od dnešní Káhiry.

Pyramida Senusreta I. stojí nedaleko Lištu. Nechal také vybudovat řadu staveb okolo Théb (Vasetu), odkud pocházel jeho otec a celá 12. dynastie. Senusret I. se také podílel na rozšíření chrámu v Karnaku a jeho Bílá kaple bývá označována za nejkrásnější stavbu komplexu. Senusret I. stál u zrodu mnoha vojenských pevností, které posílily obranyschopnost země. Nejvýznačnější byla pevnost v Búhénu, která se rozkládala na ploše 13 000m2.

Senusret I.

Senusret I.

Senusret III., kartuš faraona

Za vlády Senusreta III. (1872 - 1854 př.n.l.) poznal Egypt nebývalý rozkvět. Senusret III. reformoval státní správu a zabezpečil hranice země, díky čemuž se stal legendární postavou.

Reforma státní správy a zabezpečení hranic

Krátce po svém nástupu na trůn musel Senusret III. řešit závažnou otázku - bylo třeba zásadně omezit moc některých nomarchů, kteří svým vlivem a bohatstvím soupeřili se samotným faraonem. Senusret III. se odhodlal k radikálnímu kroku a zrušil úřad nomarchů. Zemi pak rozdělil na tři kraje - Sever, Jih a Hlavu jihu. Ty podléhaly přímo vezírovi a jednotlivé kraje spravovali úředníci, kteří spolupracovali s poradním sborem.

Vojenské úspěchy Senusreta III.

Senusret III.Amenemhet II. a Senusret II. (předchůdci Senusreta III.) polevili v ostraze hranic a toho využily súdánské kmeny, které pronikly do dolní Núbie. Senusret III. se s nimi rozhodl rázně zatočit - vyslal do této oblasti početnou armádu a aby se několik desítek tisíc mužů mohlo na širokých lodích přepravit do Núbie, nechal prokopat průplav 1.kataraktem.

Díky vítěznému tažení do země Kuš a dvou vítězných tažení do Núbie rozšířil Senusret III. hranice Egypta. Aby zabránil povstání na dobitých územích, nechal postavit nebo rozšířit pohraniční pevnosti. Definitivně tak přičlenil Dolní Núbii (Vavat) k egyptskému území.

Výsledkem tří vojenských výprav Senusreta III. bylo posunutí jižní hranice Egypta hluboko do núbijského území k pevnosti Semna. Pevnost Semna byla postavena nad velmi úzkým úsekem řeky, kterým v případě nízké hladiny řeky nebylo možné proplout na lodi. Egypťané tak kontrolovali celý tok Nilu.

Senusret III. zahájil první opravdové vojenské tažení proti syrským a palestinským kmenům. Po tomto tažení se začaly rozvíjet kontakty mezi oběma regiony. Vzkvétající Egypt hlavně přitahoval mnoho východních pracovníků. Zemědělci a řemeslníci byli najímáni na zvelebovací práce ve Fajjúmu.

Senusret III. má pochopitelně stejně jako ostatní faraoni i zásluhy architektonické. Nechal vybudovat překrásné stavby na Elefantině, v Abydu (Abedžu) a v Karnaku. Do doby vlády Senusreta III. spadá také počátek výstavby hlavního chrámu boha Moncua v Medamúdu. Bohužel jen málo památek se dochovalo do dnešních dnů. Doba jeho vlády rovněž představuje jeden z vrcholů královského sochařství.

Pyramida Senusreta III. stojí v Dahšúru nedaleko Červené pyramidy faraona Snofrua.

Egyptští faraoni

Starověký Egypt v pravěku

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.