Amenemhet I. - Starověký Egypt

Amenemhet I.

Napsal Felgr Pavel on .

Amenemhet I., kartuš faraona

Amenemhet I. byl vezírem za vlády Mentuhotepa IV. a s pomocí některých nomarchů převzal vládu nad Egyptem a založil 12.dynastii. Energický Amenemhet I. dokázal vybudovat silný centralizovaný stát a Egypt tak prožíval další období rozkvětu.

Na strategickém místě poblíž oázy Fajúm založil Amenemhet I. nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej. Město se nacházelo pravděpodobně poblíž dnešního Lištu. Théby (Vaset) sice zatím zůstaly střediskem kultu Amona, ale za vlády 12.dynastie postupně ztrácely svůj význam a naopak do popředí se dostávaly Memfis (Mennofer) a Héliopolis. V Lištu stojí také pyramida Amenemheta I.

Amenemhet I. posílil obranu Egypta

Amenemhet I. zreorganizoval státní správu, založil nový administrativní aparát a posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. "Královu zeď" - systém pevností. Podobný systém nechal Amenemhet I. také vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával Amenemhet I. hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu.

Amenemhet I. provedl také velké změny v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové zavodňovací kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí a mnoho egyptologů proto považuje Amenemheta I. za samotného zakladatele Střední říše.

Během vlády Amenemheta I. došlo také k několika stinnějším věcem. Zvýšilo se postavení hmotné vrstvy obyvatelstva, lidové masy měly naopak zavedením pevné ústřední vlády obnoveno jejich dřívější bezprávné postavení. Některé jeho reformy nebyly dovedeny k úspěšnému konci.

Amenemhet I. zavedl institut spoluvládce

Amenemhet I. jako první faraon zavedl velmi prozřetelně instituci spoluvládce, aby se tak předešlo sporům o následnictví trůnu. To se ukázalo jako správné rozhodnutí poměrně záhy - Amenemhet I. padl za oběť spiknutí, které mělo kořeny v jeho harému a na trůn usedl jeho spoluvládce Senusret I. Amenemhet I. byl pohřben v hrobce ve tvaru pyramidy, kterou si nechal postavit u Lištu a na stejném místě si nechali postavit hrobky i další vládci této dynastie.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě