12. dynastie - Starověký Egypt

Faraoni 12. dynastie, 1994 - 1797 př.n.l.

Napsal Felgr Pavel on .

Informace o 12. dynastii se ve světle intenzivního studia datovaných monumentálních památek postupně přepracovávají. Některé z těchto studií uvádějí mnohem kratší období vlády než fragmentární Turínský papyrus a výtahy z Manethona. Kontroverzní jsou zejména vlády Senusreta II. a Senusreta III.

Další zmatek přineslo objevení "hieratických kontrolních značek" vyrytých do zdiva monumentů, které nechal postavit faraon Senusret III., a proto je datování 12. dynastie ve stavu neustálých změn. Josef Wegner například předkládá velmi silné důkazy pro devětatřicetiletou vládu v případě Senusreta III., které - spolu s objevem odkazů na "rok 30" Senusreta III. v Lištu a s důkazy o tom, že slavil svátek sed (královské jubileum) - hovoří ve prospěch mnohem delšího panování tohoto krále, než uvádí většina moderních chronologií.

Existují domněnky, že faraon Senusret II. vládl spíše devatenáct let (jak naznačují papyry objevené v městě Láhúnu) než kratší dobu, jak uvádějí zrevidované údaje. Je ale obtížné vtěsnat tyto dlouhé vlády mezi absolutní data, která navrhují někteří egyptologové. Důkazy pro delší vlády panovníků 12. dynastie by mohly svědčit ve prospěch teorie koregencí (spoluvlády), založené na monumentech s dvojím datováním. Mnoho badatelů však předložilo přesvědčivé důkazy vyvracející některé spoluvlády, jako například Amenemheta I. se Senusretem I., Senusreta I. s Amenemhetem II. i a Senusreta III. s Amenemhetem III.

12. dynastie (1994 - 1797 př.n.l.)
Faraon Doba vlády Významné události
Amenemhet I. 29 let  
Senusret I. 45 let tzv. Bílá kaple Senusreta I. v Karnaku
Amenemhet II. 38 let ? rozvoj královského sochařství
Senusret II. 18 let ? Chetité zakládají království, které se rychle stalo rozsáhlou říší
Senusret III. 39 let ?  
Amenemhet III. 47 let v záp. Evropě začíná doba bronzová
Amenemhet IV. 8 let  
Sebeknofru 7 let vznik povídky o Sinuhetovi

12. dynastie

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě