Mentuhotep II. Nebhepetre
Mentuhotep II., kartuš faraona

Mentuhotep II. Nebhepetre vládl svému thébskému království čtrnáct let, než vypukla poslední fáze občanské války mezi Hérakleopolí a Thébami Vesetem). O tomto konfliktu nevíme téměř nic, určitou představu nám může zprostředkovat tzv. hrobka bojovníků v Dér el-Bahrí, ležící nedaleko zádušního komplexu Mentuhotepa I.

Nemumifikovaná, v plátně zabalená těla šedesáti vojáků, kteří byli evidentně zabiti v bitvě a poté pohřbeni ve společné hrobce vytesané ve skále, se uchovala vysušením. I přes absenci jakýchkoli balzamovacích postupů se jedná o nejlépe dochovaná těla ze Střední říše. Jelikož byli pohřbeni jako skupina a navíc na dohled od královského hřbitova, lze usuzovat, že zemřeli v obzvláště hrdinském boji, pravděpodobně souvisejícím s válkou proti Hérakleopoli.

Znovusjednocení Egypta

Mentuhotep II.Hérakleopolský vládce Merikare zemřel dříve, než Mentuhotep II. Nebhepetre dorazil do Hérakleopole, a s jeho smrtí se musel zhroutit i hérakleopolský odpor, neboť Merikareův nástupce vládl severnímu království jen několik měsíců. Vítězství Mentuhotepa II. nad posledním hérakleopolským panovníkem mu poskytlo možnost znovu sjednotit Egypt, máme však jen nepřímé zprávy ohledně toho, jak dlouho to trvalo a jak těžké byly tyto boje.

Součástí Mentuhotepova opětovného dobývání Egypta byly i nájezdy do Núbie, která se v posledních fázích Staré říše vrátila pod domácí vládu. V době, kdy Mentuhotepova armáda zaútočila, byly části Núbie kontrolovány nejméně jednou linií místních panovníků. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu, o němž se soudí, že pocházel z jeho doby, se zmiňuje o výpravách do Vavatu (Dolní Núbie). Také víme, že Mentuhotep II. Nebhepetre obsadil vojenskou posádkou pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky rychleji vysílány na jih.

Kromě zdůrazňování rodokmenu byl strategií Mentuhotepa II., kterou si chtěl vylepšit reputaci u svých současníků i nástupců, program sebezbožštění. Na dvou fragmentech z Gabalénu je popsán jako "syn Hathory", zatímco v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina a jinde nosil červenou korunu se dvěma pery. V Konossu, poblíž Fílé, se nechal zobrazit v podobě ithyfalického boha Mina.

Terasovitá hrobka Mentuhotepa II.

Tato ikonografie je patrná také v chrámu a terasovité hrobce v Dér el-Bahrí naznačují, že ve svém Domě milionů let chtěl být uctíván jako bůh, což o stovky let předznamenává myšlenky, které se staly ústředním náboženským tématem Nové říše.

Mentuhotep II. Nebhepetre pravděpodobně snížil počet nomarchů - například vládci Asjútu určitě přišli o moc kvůli podporování hérakleopolské strany. Naproti tomu nomarchové z Bení Hasanu a Hermopole si své postavené udrželi, snad jako odměnu za pomoc armádě thébských nomarchů. Vládcové z Naga ed-Dér, Achmímu a Dér el-Gebráwí také ve svých úřadech zůstali. Jednání nomarchů však bylo sledováno úředníky královského dvora, kteří v pravidelných intervalech objížděli zemi.

Další důkaz o návratu silné a jednotné egyptské vlády podávají cesty za hranice Egypta. Jedním ze slavných vůdců výprav v této době byl Chetej, který střežil sinajskou oblast a měl povinnosti rovněž v Asuánu. Henenu, "představený rohu, kopyta, pera a váhy", byl královým správcem; v rámci jednoho ze svých četných úkolů se vypravil do Libanonu pro cedrové dřevo pro svého pána. Tyto cesty naznačují, že vliv Egypta začínal být znovu uznáván i v zahraničí.

Chrám Mentuhotepa II.

Chrám Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.