Senusret I. - Starověký Egypt

Senusret I.

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret I., kartuš faraona

O smrti svého otce Amenemheta I. se mladý Senusret I. dozvěděl při návratu z vítězného tažení do Libye. Na trůn nastoupil v roce 1964 př.n.l. a vzhledem k tomu, že měl za sebou již 10 let spoluvlády se svým otcem, nebyly pro něj královské povinnosti žádnou novinkou.

Pět let před nástupem na trůn dosáhl Senusret I. rozhodujícího vítězství nad beduíny. Díky tomuto vítězství Egypt opět získal pod kontrolu tyrkysové doly na Sinajském poloostrově. Senusret I. vedl i několik tažení do Núbie a postupoval proti proudu Nilu až ke druhému kataraktu, který se nachází poblíž dnešní hranice mezi Egyptem a Súdánem.

A právě při tomto tažení se Senusret I. dozvěděl, že se jeho otec stal obětí palácového spiknutí a byl zavražděn. Okamžitě tedy spěchal do Lištu - nového hlavního města, které jeho otec založil asi 30 let před svou smrtí. I přes pokračující vzpouru se mu podařilo zmocnit se trůnu a zabránil tak občanské válce. Současně se mu podařilo stvrdit legitimitu 12. dynastie.

Stavitel Senusret I.

Senusret I. se projevoval jako velký stavitel. Podařilo se mu dokončit kolonizaci Núbie, takže vliv Egypta sahal až za 3.nilský katarakt. Na severu nechal Senusret I. přestavět chrám Rea-Atuma v Héliopoli, který o třicet let později obohatil dvěma obelisky. Jako jeden z prvních faraonů se Senusret I. zajímal o oblast Fajjúmu na západním břehu Nilu, přibližně 100km od dnešní Káhiry.

Pyramida Senusreta I. stojí nedaleko Lištu. Nechal také vybudovat řadu staveb okolo Théb (Vasetu), odkud pocházel jeho otec a celá 12. dynastie. Senusret I. se také podílel na rozšíření chrámu v Karnaku a jeho Bílá kaple bývá označována za nejkrásnější stavbu komplexu. Senusret I. stál u zrodu mnoha vojenských pevností, které posílily obranyschopnost země. Nejvýznačnější byla pevnost v Búhénu, která se rozkládala na ploše 13 000m2.

Senusret I.

Senusret I.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě