Faraoni starověkého Egypta - Starověký Egypt

3. přechodné období

Napsal Felgr Pavel on .

Třetí přechodné období je ohraničeno vládami 21. a 25. dynastie, časově ho lze datovat do obdbobí cca 1078 – 664 př.n.l. Počátkem tohoto období se v jižní části Egypta zmocnilo vlády Amonovo kněžstvo. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastii. V egyptské deltě se později chopili moci libyjští dobyvatelé, jejich 22. dynastie vládla severní části Egypta a postupně ovládli i střední Egypt.

Od 22. dynastie k 24. dynastii (945 př.n.l. - 747 př.n.l.)

Díky libyjským žoldnéřům, kteří byli už dlouho členy královské armády, se k moci dostala dynastie Šešonků. Nastolila vojenskou diktaturu, ale zachovala královské rituály. Království se ale znovu začalo rozpadat, protože nikdo z potomků Šešonka I. nebyl schopen zachovat jednotu země. Egypt se rozpadl na menší oblasti, které byly ovládány královskými rodinami z velkých center jako např. z Tanidy, Herakleopole Magny nebo Leontopole.

Dvacátá čtvrtá dynastie (jinak také saiská dynastie) vládla od roku 724 do roku 712 př.n.l. Nejvýznamější panovník byl Bekenrenef (Bokchoris), vládce v městě Sais v nilské deltě. Podařilo se mu znovu sjednotit celý Egypt, byť jen na devět let. Nakonec však byl sám svržen.

25. dynastie (747 př.n.l. - 664 př.n.l. )

25. dynastie (někdy též nazývaná jako núbijská, kušitská nebo etiopská dynastie) je první dynastií, které patří do historického období označovaného jako Pozdní doba (někteří badatelé ji ovšem řadí do Třetí přechodné doby a Pozdní dobu počítají až od následující 26. dynastie). 

Pianchi - první faraon 25. dynastie - dokázal ovládnout tři čtvrtiny území. Jeho následníci ale byli poraženi Asyřany, kteří dobyli Memfidu (Mennofer), severní část Egypta a vyplenili Théby (Veset).

Šešonkové na egyptském trůnu

Napsal Felgr Pavel on .

Šešonkové uchvátili v Ehnásíje el-Medíně trůn, který zůstal volný po vládě nevýrazných tanidských panovníků a založili 22. dynastii. Byla to vlastně jedna rodina, která nastolila vojenskou diktaturu. Jejich vláda se postupně rozšířila až k Thébám (Vesetu) a do delty Nilu.

Za vlády 20. dynastie Libyjci představovali silnou kolonii žoldáků žijících v deltě Nilu. Postupem času se poegyptštili, ztratili svou původní identitu a splynuli s novou zemí. Když zemřel poslední faraon 21. dynastie Pasbachaenniut II., zmocnil se trůnu člen rodu Šešonků - Šešonk I.

Šešonk I. a jeho nástupníci

Šešonk I. Šešonk I. byl velícím generálem faraonovy armády a oženil se s panovníkovou dcerou Maatkare. Bez problémů tedy převzal žezlo. Kromě sňatku s princeznou posílil a legitimizoval svou vládu přijetím titulatury, která jej spojovala s předchozí dynastií. Svou rezidenci a sídlo centrální moci umístil Šešonk I. do Tell el-Basty. Na dvůr si přivedl nejrůznější hodnostáře libyjského původu, kteří vládli většině velkých měst v deltě Nilu.

Vyplenění Jeruzaléma

Šešonk I. se snažil vrátit zemi její někdejší slávu. Byl především válečníkem a proto dával přednost vojenské cestě a nevěnoval tolik pozornosti pobouření obyvatel, kteří protestovali proti krutosti vojáků a vysokým daním.

Kolem roku 925 př.n.l. podnikl Šešonk I. vítězné tažení do Palestiny. Ještě před tímto tažením obnovil obchodní styky s Byblem, který byl strategickou základnou pro všechny výpady do Asie. V Izraeli vládl tehdy král Šalamoun. Po jeho smrti vypukly spory o nástupnictví mezi Jarobeámem (ten nakonec usedl na trůn) a Rechabeámem, kterého za svého nástupce určil zesnulý Šalamoun. Jejich svárů Šešonk I. dokonale využil, vyslal svoje vojska do Jeruzaléma a vyplenil zdejší chrám. Tím Egypt obnovil své někdejší hranice v Asii a naplnil chrámové pokladnice.

Šešonk I. - stavitel

Šešonk I. se chtěl zapsat do historie také jako stavitel a tak zahájil v Karnaku velké stavební práce a pověřil svého syna Iupuata jejich řízením. Před druhý pylon nechal postavit slavnostní nádvoří se sloupořadím - dnes je označováno jako búbastidský sál. Nechal také na vnější zeď jižní brány vyrýt líčení svého vítězství nad judskými a izraelskými kmeny.

Dědici Šešonka I. a úpadek moci

Po dvaceti letech vlády stanovil svým nástupcem svého syna Osorkona. Ten vstoupil do historie pod jménem Osorkon I. (924 - 889 př.n.l.) a navázal na politiku svého otce. Ihned po svém nástupu na trůn jmenoval svého syna Šešonka II. Amonovým veleknězem a zbavil tak funkce svého bratra Iupuata.

Osorkon I. Šešonk II.
Osorkon I. Šešonk II.

Pokud se Šešonk II. dostal vůbec na trůn, bylo to na velmi krátkou dobu. Dalším skutečným vládcem byl tedy Takelot I. (889 - 874 př.n.l.) - syn Osorkona I. a jedné konkubíny.

Osorkon II.Velký stavitel Osorkon II. vládl cca v letech 874 - 850 př.n.l. zvelebil Tell el-Bastu, nechal zrestaurovat chrám v Elefantině a zahájil stavební práce v Thébách (Vesetu). Krom své stavitelské aktivity posílil také obchodní styky se Středním východem a nesměle se pokusil bojovat s Asýrií, ze které se zatím stal mocný soused a proto si zajistil spojenectví palestinských pevností, které byly poslední hradbou před egyptskými hranicemi.

Takelot II.Po jeho smrti nastal problém s nástupnictvím. V Tanidě nastoupil na trůn jeho mladší syn Takelot II. a vládl v letech 850 - 825 př.n.l. ale současně s ním získal v Thébách (Vasetu) velký vliv Takelotův nevlastní bratr Nimlot, který svou dceru provdal za Takelota II. Po Nimlotově smrti udělal Takelot II. velkou politickou chybu, když jeho nástupcem zvolil jednoho ze svých a nikoliv Nimlotových synů. Mezi oběma větvemi vypukl spor, který byl počátkem úpadku.

Faraoni 21. dynastie, 1078 - 945 př.n.l.

Napsal Felgr Pavel on .

Počátkem 3. přechodného období se v jižní části Egypta zmocnilo vlády Amonovo kněžstvo. V severní části Egypta byla panovníkem Nesbanedžedem založena 21. dynastie. 

21. dynastie (1078 - 945 př.n.l.)
Faraon Doba vlády Významné události
Nesbanebdžed 26 let  
Amenemnesut 4 roky  
Pasbachaenniut I. 49 let  
Amenemope 5 let  
Pinodžem I. 26 let  
Osorkon 6 let  
Siamon 9 let  
Pasbachaenniut II. 4 let  

21. dynastie

Faraoni 22. dynastie

Napsal Felgr Pavel on .

Dynastie, kterou založili libyjští vojenští žoldnéři (jinak také nazývaná libyjská). Šešonk I. ještě dokázal udržet jednotu země, nikomu z jeho následovníků se to už ale nepodařilo.

22. dynastie
Faraon Doba vlády Významné události
Šešonk I. 21 let  
Osorkon I. 35 let  
Šešonk I. 1 let  
Takelot I. 5 let  
Osorkon II. 22 let  
Takelot II. 25 let  
Šešonk III. 52 let  
Pimej 6 let  
Šešonk III. 37 let  
Osorkon IV. 5 let  

22. a 23. dynastie

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě