Faraoni starověkého Egypta - Starověký Egypt

Senusret III.

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret III., kartuš faraona

Za vlády Senusreta III. (1872 - 1854 př.n.l.) poznal Egypt nebývalý rozkvět. Senusret III. reformoval státní správu a zabezpečil hranice země, díky čemuž se stal legendární postavou.

Reforma státní správy a zabezpečení hranic

Krátce po svém nástupu na trůn musel Senusret III. řešit závažnou otázku - bylo třeba zásadně omezit moc některých nomarchů, kteří svým vlivem a bohatstvím soupeřili se samotným faraonem. Senusret III. se odhodlal k radikálnímu kroku a zrušil úřad nomarchů. Zemi pak rozdělil na tři kraje - Sever, Jih a Hlavu jihu. Ty podléhaly přímo vezírovi a jednotlivé kraje spravovali úředníci, kteří spolupracovali s poradním sborem.

Vojenské úspěchy Senusreta III.

Senusret III.Amenemhet II. a Senusret II. (předchůdci Senusreta III.) polevili v ostraze hranic a toho využily súdánské kmeny, které pronikly do dolní Núbie. Senusret III. se s nimi rozhodl rázně zatočit - vyslal do této oblasti početnou armádu a aby se několik desítek tisíc mužů mohlo na širokých lodích přepravit do Núbie, nechal prokopat průplav 1.kataraktem.

Díky vítěznému tažení do země Kuš a dvou vítězných tažení do Núbie rozšířil Senusret III. hranice Egypta. Aby zabránil povstání na dobitých územích, nechal postavit nebo rozšířit pohraniční pevnosti. Definitivně tak přičlenil Dolní Núbii (Vavat) k egyptskému území.

Výsledkem tří vojenských výprav Senusreta III. bylo posunutí jižní hranice Egypta hluboko do núbijského území k pevnosti Semna. Pevnost Semna byla postavena nad velmi úzkým úsekem řeky, kterým v případě nízké hladiny řeky nebylo možné proplout na lodi. Egypťané tak kontrolovali celý tok Nilu.

Senusret III. zahájil první opravdové vojenské tažení proti syrským a palestinským kmenům. Po tomto tažení se začaly rozvíjet kontakty mezi oběma regiony. Vzkvétající Egypt hlavně přitahoval mnoho východních pracovníků. Zemědělci a řemeslníci byli najímáni na zvelebovací práce ve Fajjúmu.

Senusret III. má pochopitelně stejně jako ostatní faraoni i zásluhy architektonické. Nechal vybudovat překrásné stavby na Elefantině, v Abydu (Abedžu) a v Karnaku. Do doby vlády Senusreta III. spadá také počátek výstavby hlavního chrámu boha Moncua v Medamúdu. Bohužel jen málo památek se dochovalo do dnešních dnů. Doba jeho vlády rovněž představuje jeden z vrcholů královského sochařství.

Pyramida Senusreta III. stojí v Dahšúru nedaleko Červené pyramidy faraona Snofrua.

Související články

Senusret II.

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret II., kartuš faraona

Za mírové vlády Senusreta II. se do popředí zájmu dostala oblast Fajjúmu v proláklině Libyjské pouště (dnes je asi 44m pod hladinou moře). Tuto oblast tvořilo z větší části jezero (jeho pozůstatek je dnešní Birkit Kárún), které bylo spojeno s Nilem kanálem Bahr Júsuf.

Senusret II. a jeho nástupci zde vybudovali síť hrází a zavodňovacích kanálů a tím bylo možné praktikovat systém úmělého zavlažování. To umožnilo získat nové plochy úrodné půdy a zdejší (původně bažinatá) krajina se stala nejvýznamnější zemědělskou oblastí Egypta.

Pyramida Senusreta II.

Pyramida Senusreta II. stojí na okraji pouště u dnešního Láhúnu. Na východ odtud (u Káhúnu) leží zbytky nejstaršího města, které bylo vybudováno přesně podle plánu. Bylo určeno pro úředníky, kněží a řemeslníky, kteří pracovali na stavbě pyramidy.

Senusret II.

Senusret II.

Související články

Senusret I.

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret I., kartuš faraona

O smrti svého otce Amenemheta I. se mladý Senusret I. dozvěděl při návratu z vítězného tažení do Libye. Na trůn nastoupil v roce 1964 př.n.l. a vzhledem k tomu, že měl za sebou již 10 let spoluvlády se svým otcem, nebyly pro něj královské povinnosti žádnou novinkou.

Pět let před nástupem na trůn dosáhl Senusret I. rozhodujícího vítězství nad beduíny. Díky tomuto vítězství Egypt opět získal pod kontrolu tyrkysové doly na Sinajském poloostrově. Senusret I. vedl i několik tažení do Núbie a postupoval proti proudu Nilu až ke druhému kataraktu, který se nachází poblíž dnešní hranice mezi Egyptem a Súdánem.

A právě při tomto tažení se Senusret I. dozvěděl, že se jeho otec stal obětí palácového spiknutí a byl zavražděn. Okamžitě tedy spěchal do Lištu - nového hlavního města, které jeho otec založil asi 30 let před svou smrtí. I přes pokračující vzpouru se mu podařilo zmocnit se trůnu a zabránil tak občanské válce. Současně se mu podařilo stvrdit legitimitu 12. dynastie.

Stavitel Senusret I.

Senusret I. se projevoval jako velký stavitel. Podařilo se mu dokončit kolonizaci Núbie, takže vliv Egypta sahal až za 3.nilský katarakt. Na severu nechal Senusret I. přestavět chrám Rea-Atuma v Héliopoli, který o třicet let později obohatil dvěma obelisky. Jako jeden z prvních faraonů se Senusret I. zajímal o oblast Fajjúmu na západním břehu Nilu, přibližně 100km od dnešní Káhiry.

Pyramida Senusreta I. stojí nedaleko Lištu. Nechal také vybudovat řadu staveb okolo Théb (Vasetu), odkud pocházel jeho otec a celá 12. dynastie. Senusret I. se také podílel na rozšíření chrámu v Karnaku a jeho Bílá kaple bývá označována za nejkrásnější stavbu komplexu. Senusret I. stál u zrodu mnoha vojenských pevností, které posílily obranyschopnost země. Nejvýznačnější byla pevnost v Búhénu, která se rozkládala na ploše 13 000m2.

Senusret I.

Senusret I.

Související články

Mentuhotep IV. Nebtauire

Napsal Felgr Pavel on .

Mentuhotep IV., kartuš faraona

Po smrti Mentuhotepa III. došlo pravděpodobně opět ke sporům o následnictví. Na egyptský trůn se nakonec prosadil jeho legitimní nástupce Mentuhotep IV.. O jeho vládě není příliš informací, víme, že vyslal výpravu do lomů ve Wádí Hammámátu, která mu měla odtut přivézt sarkofág.

Tuto výpravu vedl vezír Amenemhet, který nebyl sice královského původu, přesto to měl být právě on, kdo později zachrání Egypt. S pomocí některých nomarchů se mu podařilo převzít moc a založit 12.dynastii faraonů.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě