Hrobky v Údolí králů - Starověký Egypt

Hrobka faraona Thutmose III. KV 34

Napsal Felgr Pavel on .

Hrobka faraona Thurmose III. KV 34 byla objevena v roce 1898 a vyčistil ji Victor Loret – tehdejší ředitel Památkové služby. Hrobka byla vykradena již za starověku a to dost hrubým způsobem – všechny věci byly rozházeny a zloději všechno co nemohli odnést rozbili. Předměty odnesli do KV 4, kde je mohli v klidu třídit. Hrobka KV 4 byla objevena v roce 1978 a našlo se zde mnoho předmětů se jménem Thutmose III. Mumie faraona byla z hrobky vyjmuta také ve starověku a znovu pohřbena v TT 320 – skrýši královských mumií v blízkosti Dér el-Bahrí.

Hrobka faraona Amenhotepa II. KV 35

Napsal Felgr Pavel on .

Hrobka faraona Amenhotepa II. KV 35 je jednou z nejkrásnějších hrobek v Údolí králů. Leží na úpatí příkrého útesu asi 150m západně od hrobky faraona Tutanchamona. Byla záměrně umístěna pod „vodopád“, kterým se řinuly přívaly vod, kdykoliv v horách nad údolím pršelo. Takové přívalové deště nesly tuny písku a kamení, které postupně zasypávaly vstup do hrobky stále většími nánosy. Tento důmyslný postup se objevuje u hrobek rané 18. dynastie.

Hrobka faraona Thutmose IV. KV 43

Napsal Felgr Pavel on .

Hrobky faraonů Thutmose III. (KV 34), Amenhotepa II. (KV 35) a Thutmose IV. (KV 43) jsou na okrajích Údolí králů. Tato tři místa mohla být vybrána proto, že mají nad vchodem prudké útesy s „vodopádem“ a vchod do nich tak byl dokonale maskován. Hrobka faraona Thutmose IV. KV 43 se podobá hrobce faraona Amenhotepa II. KV 35 – má pouze dva obraty v pravých úhlech (druhý těsně před pohřební komorou) a výzdoba hrobky je jinak rozvržená. Hrobku objevil v roce 1903 Howard Carter.

Hrobka faraona Tutanchamona KV 62

Napsal Felgr Pavel on .

Hrobka faraona Tutanchamona KV 62 je druhá nejmenší ze všech hrobek v Údolí králů (menší je pouze hrobka faraona Ramesse I. KV 16), ale je zcela nepochybně nejslavnější. Důvod je jednoduchý – velký poklad faraona Tutanchamona, který v ní byl nalezen. Hrobka byla doslova „nacpaná“ tisíci nádherných předmětů, přičemž mnohé byly vyrobeny z masivního zlata.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě