Kleopatra - všechno směřuje k bitvě u Actia - Starověký Egypt

Kleopatra - všechno směřuje k bitvě u Actia

Napsal Nakládalová Ivana on .

Roku 36 př.n.l. vytáhl konečně Antonius se zhruba 100 000 vojáky proti Parthům. Jindy rozvážný a zodpovědný vojevůdce se však tentokrát ukvapil, nenechal vojsko vyčerpané pochodem odpočinout a přezimovat v Arménii a rovnou zaútočil. Zahynulo ca 25 000 vojáků. Po zdrcujícím návratu do Alexandrie se vojákům dostalo všeho potřebného komfortu a Antonius a Kleopatra se sešli už na jaře roku 35 př.n.l. a Kleopatra přivítala Antonia se třetím potomkem - Ptolemaiem Filadelfem.

Antoniova manželka Octavia chtěla situaci zachránit a vypravila se osobně v březnu 35 za svým mužem na východ. Antonius se ocitl mezi dvěma soupeřícími ženami – na jedné straně trpělivá, mírná, odpouštějící a ctnostná sestra nejmocnějšího muže Západu, příkladná Římanka; na straně druhé osudová láska, která ho mohla přivést stejně dobře na vrchol jako strhnout do záhuby. Historik Plútarchos se zmiňuje, že Kleopatra se zalekla vnitřní síly a vznešenosti Octavie a nasadila veškerou ženskou lstivost a herecký talent, aby Antonia získala pro sebe. Podařilo se – Antonius vzkázal Octavii, aby se vrátila do Říma a odmítl se s ní setkat. Octavia poté navzdory rozhořčení svého bratra zůstala ve společném domě a vzorně pečovala o děti, o své a i o Antoniovy děti z jeho předchozího manželství.

Nevraživost mezi Antnoniem a Octavianem narůstá

Právě tím vyvolala v Římě odpor vůči bezcitnému a nezodpovědnému Antoniovi, který dal přednost cizokrajné svůdnici před ctnostnou a příkladnou Římankou. Antonius mezitím vytáhl znovu proti arménskému královi, aby mu oplatil minulou porážku. Vítězný návrat byl oslaven triumfálním pochodem Alexandrií, což bylo neslýchané a přiživilo pověsti o plánech na přenesení hlavního města z Říma do Egypta. Antonius - zcela určitě ve své přímočarosti a rovnosti nevědomky - stále přiživoval odpor Římanů proti sobě i proti Kleopatře.

  • Kleopatra byla v Alexandrii prohlášena královnou králů a nechala se titulovat Nea Isis – Nová Isis
  • Ona a Caesarion měli vládnout Egyptu, Kypru a Koilésýrii
  • Caesarion byl oficiálně vyhlášen jako legitimní manželský syn Kleopatry a Julia Caesara
  • Alexandros Hélios obdržel Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos Sýrii, Foiníkii a Kilikii, Kleopatra Seléné obdržela africké državy Egypta a Kyrénaiku.

Octavianus dostal do ruky silné argumenty proti Antoniovi. Marcus Antonius nerozdával jen území. Nechal převézt do Alexandrie z Pergama proslulou knihovnu Attalovců o počtu asi 200 000 svitků. Alexandrijská knihovna v té době měla vlastnit údajně 700 000 svitků. Octavia obdržela od Marka Antonia rozvodový list, jímž vypovídal manželství uzavřené před osmi lety. Tím těžce urazil Octaviana, který - na rozdíl od Marka Antonia - byl politický intrikán, diplomat a řečník, se zázemím doma v Římě. Nechal následně v senátu otevřít závěť Marka Antonia, které se zmocnil násilím a protiprávně.

Veřejně přečetl vybrané pasáže, ve kterých Antonius potvrzuje Caesariona jako Caesarova syna a dědice a požaduje za své poslední místo odpočinku Alexandrii. Marcus Antonius byl přese všechno uznávaným římským hrdinou, proto Octavianus zaměřil hlavní proud své útočné kampaně proti Kleopatře – nepříliš oblíbená Kleopatra byla snadno prohlášena nebezpečím pro Řím, byla veřejně zobrazována jako ukrutná, marnotratná prostopášnice, která uloupila Římu východní provincie a orientálními kouzly popletla hlavu slavnému římskému generálovi.

Zdroj: Ptolemaiovci - z Makedonských hor na trůn faraonů (Ing. Luděk Václav Wellner)

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě