Egypťané a lékařství

Egyptští lékaři dokázali vymyslet neuvěřitelné množství léků. Lékařství využívalo veškeré bohatství , které země poskytovala k léčení nejrůznějších nemocí. I když se to může zdát téměř neuvěřitelné, vzhledem k tomu jak dokonale zvládli proces mumifikace, Egypťané nevěděli téměř nic o fungování lidského těla. Tehdejší lékařské znalosti nedovolovaly zaměření na příčiny chorob a jejich prevenci. Hlávním úkolem pro lékaře tedy bylo ulevit pacientům a pokusit se (někdy bez úspěchu) jejich nemoc vyléčit.

Už od období Staré říše vznikali určité specializace - oční, zubní, interní, chirurgické. Staroegyptský termín pro označení lékaře byl sinu, ale specialisté měli vlastní pojmenování - například chirurgové byli nazýváni kněžími Sachmety. V této době také pravděpodobně vznikaly první lékařské spisy i když jejich nejstarší opisy pocházejí z období Střední říše.

Příroda ve službách člověka

Léky měly různou podobu - Egypťané znali tekuté léky, pilulky, čípky, klystýry, oční kapky i obklady. Byli tedy schopni podat lék různým způsobem a dostat ho k nemocnému místu. Pilulky se tak používaly při léčbě žaludečních problémů, kapky zase pro léčbu očí. Jako přísady se používaly přírodní prvky jako síran měďnatý, oxid měďnatý a železnatý, olovnaté soli, mořská sůl, antimon a sulfid arzenitý. Většinou se tedy jedná o toxické látky. Řekové později slovem "toxický" označovali jak jedy tak léky. Z egyptské flóry se používal lotos, aloe, mák, pryskyřice, kadidlovník, arabská guma, myrha, šafrán a také růže. Přísady do léků se míchaly s mlékem, pivem nebo olejem, pokud se měla zhotovit mast používal se tuk.

Egyptští lékaři dokázali vymyslet velice účinné léky. Například k léčbě potíží se sítnicí způsobené nedostatkem vitamínu A podávali hovězí játra. Většina léků ale nabízela jen malou šanci na vyléčení. Polykání medu či mléka sice ulevilo bolavému krku, ale nevyléčilo rýmu. Zdá se ale, že některé složité odvary přeci jen obsahovaly nejméně jednu přísadu, která byla schopna alespoň ulevit nemocnému.

Starověký Egypt byl silně nábožensky založenou zemí, takže zde důležitou úlohu hrál také placebo efekt. Víra nemocného v lékaře a v recepty předků nepochybně ovlivňovala proces uzdravování. Zotavení pacienta pak zvyšovalo důvěru v lék i když ten měl často psychologickou než aktivní zásluhu na odeznění nemoci. Pokud byl lékař nucen připustit, že je vůči nemoci bezmocný, nastupovala magie. Podávání léků provázela různá zaříkadla.

Související články

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.