Egypťané a lékařství

Věhlas egyptských lékařů se za hranice šířil už od starověku - Homér se o něm zmínil ve své "Odyssei" a Hérodotos po návštěvě Egypta tvrdil, že tak zdravé obyvatelstvo ještě neviděl. Egypťané byli prvním národem, který začal lékařství dělit na odbornosti. Vzniklo také oční lékařství - pravděpodobně i proto, že zde slunce pálilo více než v jiných zemích.

Oční lékařství - důležitá specializace v Egyptě

Mnoho egyptských lékařů se specializovalo právě na oční lékařství, protože intenzivní sluneční svit a prach, který zvedal pouštní vítr vedly ke vzniku vážných očních zánětů. Lékařské školy v pravém slova smyslu neexistovaly a medicínské znalosti se dědily z otce na syna. V některých "Domech života" (staroegyptských školách) přesto odborníci medicínu vyučovali.

Archeologové se o oftalmologických znalostech Egypťanů dozvídají z několika zdrojů. Dochovaly se důležité texty starověkých autorů, ale potřebné informace je možné získat také z rytin a reliéfů. Dalším zajímavým zdrojem je studium mumií a nádob na oční kapky. Ale hlavní zdroj představují lékařské papyry.

V roce 1926 objevil německý egyptolog Hermann Junker v samotném srdci pohřebišti v Gíze zádušní nápisy, které se zmiňují o očních lékařích. Jeden byl představován jako "představený a správce královských lékařů, královský oční lékař, představený střevních chorob, hlavní mág a učenec", jiný zase "palácový oční lékař". Mezi nejznámější lékařské papyry patří papyrus ze souboru tzv. Káhunských papyrů, které byly pravděpodobně sepsány za vlády 12. dynastie. Papyrus se zabývá očními potížemi v souvislosti s gynekologickými onemocněními.

Obsáhlý přehled nemocí

Oční lékaři ve starověkém Egyptě pravděpodobně netušili, jak vypadá vnitřní složení oka a oční potíže posuzovali pouze na základě symptomů, nikoliv z fyziologického hlediska. Předepisovaly tedy léčbu například "ženě, která měla takové potíže s očima, že téměř nic nevidí a pociťuje bolesti krku". Přesto se zdá, že byli schopni identifikovat některé nemoci - například zánět očního víčka, ječné zrno, zánět spojivek, subkonjunktivální hemoragii, bílý zákal rohovky nebo slzení.

Egyptský lékopis byl rozmanitý a přesný - vždyť jen Ebersův papyrus uvádí 900 roztříděných lékařských předpisů. Podařilo se objevit zbytky očních kapek ve flakonech. Při jejich výrobě se využívalo mnoho nerostných zdrojů - například síran měďnatý, oxid měďnatý a železnatý, olovnaté soli, mořská sůl, antimon a sulfid arzenitý. Z používaných živočišných zdrojů Egypťané vepřové a husí sádlo, med, mléko, játra, žluč, mozek, výkaly a moč. Do přípravků se přidávaly také výtažky z rostlin jako šafrán, růže, myrha, arabská guma, listy aloe nebo skočce, lotos, lilie, ebenová kůra nebo maková šťáva.

Nejrozšířenějším očním neduhem byla pravděpodobně slepota označována termíny šaru nebo šepet. Rozdíl mezi nimi není zatím dostatečně objasněn. V Ebersově papyru se nachází recepty na léčení pomocí syrových ale i tepelně upravených jater. Játra obsahují velký podíl vitamínu A, který je pro správné fungování očí nezbytný.

Oční lékařství a náboženství

Egyptské oční lékařství bylo úzce spjato s náboženstvím. Už některé papyry z období Staré říše se hovoří o specifické péči věnované očím, která souvisela s náboženskými rituály. Není divu - byl to Thovt, kdo vrátil na místo oko, o které Hor přišel v souboji se Sutechem a nadiktoval lidem v dávných dobách první lékařské papyry.

Také Amon měl k očnímu lékařství co říci ... někdy byl nazýván "lékařem, který léčí oko bez léků, který oči otevírá a opravuje je". Eset zase měla moc vracet zrak slepým. Oko vedžat, které nosilo štěstí, bylo vyobrazeno na mnoha malbách a amuletech, které měly svoje nositele chránit a zajišťovat mu nezranitelnost a plodnost.

Zobrazení Usira zde rámují dvě oči vedžat.
Zobrazení Usira zde rámují dvě oči vedžat. Nalíčené oči byly symbolem zdraví, ale hrály také ochrannou úlohu.

Související články

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.