Egyptská města

Tell Atríb se rozkládal ve střední části delty na křižovatce obchodních cest, které spojovaly důležitá města oblasti. Egyptský název města zněl Huttaherib, „Dům země středu", a byl zcela oprávněný. Existence města Tell Atríb (Huttaherib) je doložena již od vlády 4. dynastie faraonů - stavitelů pyramid.

Tell Atríb rozkvetl za Ramessovců

Tell AtríbTell Atríb byl rodným městem Amenhotepa, syna Hapuova, hlavního architekta a vezíra faraona Amenhotepa III. Největší rozkvět zažilo město za Ramessovců a později v Ptolemaiovské a Římské době. Místním bohem byl Hor-Chentechtej, spojovaný s býkem Kemuerem („velkým černým"), který patřil mezi čtyři posvátné býky delty.

Tell Atríb byl vyhlášeným centrem sokolnictví. Sokol byl posvátným ptákem zasvěceným ochrannému bohovi města. Obyvatelé vyznávali kult i dalších bohů, například Usira. Z chrámu zasvěceného Horu-Chentechtejovi se dochovalo jen několik reliéfů z vlády Ramesse II.

Vrchol Tell Atríbu za Ptolemaiovců

Největšího vrcholu dostoupil Tell Atríb za vlády Ptolemaiovců, pro které to bylo vedle Alexandrie a Memfidy (Mennoferu) nejoblíbenější město. Záhy se stalo nejen uznávaným náboženským, ale i uměleckým centrem. Vykopávky z nedávné doby prokázaly intenzivní činnost specializovaných řemeslníků. Byly nalezeny pece, které dokládají, že městští hrnčíři byli skutečnými mistry ve výrobě zdobených nádob, nejčastěji sloužících k oslavě Ptolemaiovců. Pracovali zde ale také sochaři a zlatníci. Objev padesáti kilogramů stříbrných předmětů, tzv. pokladu z Tell Atríbu, roku 1924 jen potvrdil, že součástí města byla i zlatnická čtvrť, kde pracovali zruční řemeslníci specializující se na zpracování těchto vzácných kovů.

Džedhor, velekněz Tell Atríbu

Podle dokumentu ze 4. století př.n.l. existoval ve městě kult Džedhora, velekněze Tell Atríbu a hlavního strážce svatyně Hora-Chentechteje. Džedhor žil za vlády 30. dynastie a nezanedbatelnou měrou přispěl k rozkvětu města Tell Atríb. Jeho kněží tehdy soupeřili s héliopolskými kněžími a město se u věřících těšilo oblibě. Džedhorova socha považovaná za léčivou zřejmě do města lákala množství poutníků, kteří ji přicházeli uctít. Nápisy nalezené po stranách sochy jsou cenným svědectvím o historii metropole desátého nomu v deltě Nilu a o kultovním uctívání sokola, vyvoleného živočicha tamního boha.

Strážce boha Džedhor se nespokojil s vybudováním jediného chrámu. Vojákům tábořícím uvnitř Tell Atríbu obehnaného zdí nabídl pozemky v okolí města. Vysoký počet vojáků je dokladem strategického významu této lokality. Džedhor rovněž nechal podél atríbského ramene delty upravit zahrady a sady. Díky pověsti svatyně udělili Džedhorovi ptolemaiovští panovníci některé výsady - například právo na azyl, podle nějž kdokoli, kdo vstoupil do areálu chrámu, byl pod ochranou boha a nesměl být nijak pronásledován.

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.