Egyptská města

Na místě dnešní Tell el-Maschúty se kdysi rozkládalo biblické město Pithom (egyptsky Pertem). Tell el-Maschúta - opevněné město v deltě Nilu - hrála důležitou úlohu za řecké a římské nadvlády. Díky strategické poloze mezi začátkem delty a cestou na Sinajský poloostrov bylo město povinnou zastávkou všech obchodních karavan přicházejících z Asie.

Biblické město Pithom leželo na nejvýchodnějším rameni delty Nilu, nedaleko Hořkých jezer. Rozkládalo se při ústí Wádí Tumílát, dříve nazývaném Rataba ("východní ústí"), které spojovalo město Tell el-Basta s jezerem Timsah. Díky výhodné poloze byla Tell el-Maschúta od dob Staré říše útočištěm karavan, protože se nacházelo v půli cesty mezi karavanními stezkami při středomořském pobřeží a stezkami vedoucími na Sinajský poloostrov a do Suezského zálivu.

Vítězná výprava Veniho do Núbie

Z nalezených rozvalin lze vyvozovat, že Tell el-Maschúta (Pertem) byl už v období Staré říše významným městem. Dokazuje to pečeť z lapisu lazuli, která patrně patřila Venimu. Je na ní zaznamenán dekret podepsaný králem Merenrem I., synem Pepi I. a faraonem 6. dynastie. Ten stvrzoval, že tato klíčová egyptská oblast je pod dohledem státní správy.

Veni zorganizoval několik vojenských tažení do Núbie. V Palestině zakročil proti heriu-ša ("obyvatelům písků"), kteří podnikali nájezdy na hraniční oblasti země. Organizovaná obrana oblasti Wádí Tumílát skončila vítězně, když Egypťané porazili nepřátele v „bitvě u gazelího nosu". V tomto vítězství zřejmě sehrála svou úlohu i Tell el-Maschúta, kde byla slavná pečeť nalezena.

Tell el-Maschúta - opevněné město

Tell el-Maschúta byla dlouho posádkovým městem (proto se také Mojžíš strategickému biblickému Pithomu při odchodu Hebrejců z Egypta vyhnul) a svého vrcholného rozvoje dosáhla na konci 7. století př.n.l. za vlády Psammetika II. Tell el-Maschúta byla opevněna a stala se součástí obranné linie země. Psammetik II. k tomuto kroku přistoupil zejména proto, že měl v paměti děsivou porážku svého otce krále Neka II., kterou Neko II. utrpěl roku 605 př.n.l. od Nabukadnezara.

Tell el-Maschúta byla uzavřena do čtverhranné ohradní zdi a nacházela se nedaleko nedokončeného velkého kanálu. Jeho stavbu nařídil Neko II., aby propojil Nil s Rudým mořem. V obchodním a vojenském městě sídlila početná posádka, která sledovala dění na východě země. Tell el-Maschúta byla ve stálém spojení s pevnostmi v severovýchodní deltě, jimiž rovněž procházely karavany obchodníků. Díky velmi výhodné strategické poloze byla centrem obchodních styků a rozsáhlým skladištěm zboží a tributů zasílaných sousedními zeměmi. Dokládají nám to četné nalezené zbytky skladů z nepálených cihel.

V Ptolemaiovské době byla Tell el-Maschúta hraničním městem Egypta ve východní deltě, což vyplývá ze dvou stél, z nichž první je podepsána Ptolemaiem II. Filadelfem a druhá je záznamem dekretu Ptolemaia IV. Filopatóra a týká se panovníkova vítězství nad syrským králem Antiochem u Rafy v šestém roce jeho vlády.

Dovolená v Egyptě

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.