Mýtus o stvoření světa z Elefantiny - Starověký Egypt

Mýtus o stvoření světa z Elefantiny

Napsal Felgr Pavel on .

Za stvořitele byl v tomto kultovním středisku považován Chnum, bůh s hlavou berana z oblasti jižního kataraktu. Chnum stvořil vesmír tak, že na svém hrnčířském kruhu vytvaroval z hlíny ostatní bohy, lidstvo (Egypťany i cizince), zvířata, ptáky, ryby, plazy a rostliny. Zvláštní pozornost věnoval Chnum tvarování lidského těla, krev nechal téci po kostech a na celé tělo pečlivě natáhl kůži. Pečlivě se také staral o zavedení dýchací a trávicí soustavy, obratlů a pohlavních orgánů. Poté Chnum zajistil pokračování lidské rasy tím, že dohlížel na početí a práci.

Pozadí mýtu

Elefantina je ostrov uprostřed Nilu nedaleko Asuánu blízko prvního kataraktu u jižní hranice Egypta. V Římském období bylo toto místo velkým městským sídlem. Bylo hlavním kultovním centrem boha Chnuma. Chnum byl uctíván v triádě se svou manželkou Satet a jejich dcerou Anuket. Jeho ženským protějškem byla žabí bohyně Heket, která byla především bohyní porodu a sloužila u královských porodů jako božská prostřednice. Ve chvíli, kdy Chnum vytvořil na svém hrnčířském kruhu prvního člověka, dala Heket život nenarozenému dítěti, které umístila do matky.

Mýtus o stvoření světa z Elefantiny je zachycen na zdech řecko-římského chrámu v Esně v Horním Egyptě. Z tohoto chrámu se dochoval jen jeden hypostyl. Znění mýtu potvrzují oslavné hymny věnované Chnumovi jeho kněžími. Stejný námět se objevuje v mýtu o božském zrození panovníka, v němž Chnum tvoří vládce a jeho nebo její ka na hrnčířském kruhu z hlíny.

zpět

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě