Mýtus o stvoření světa z Hermopole Magny

Tento mýtus o stvoření světa se nejprve zaměřuje na prvky, které jsou ke stvoření nezbytně nutné. Základní faktory byly upraveny do čtyř párů:

  • prvotní voda (Nun a Naunet)
  • vzduch neboli síla (Amon a Amaunet)
  • temnota (Kuk a Kauket)
  • beztvarost neboli nekonečnost

překládaná také jako síla záplavy (Heh a Hehet). O těchto božských zosobněních základních prvků světa se mluví jako o Osmeru (egyptsky chemen). Všichni čtyři bohové měli žabí hlavy a všechny čtyři bohyně hlavy hadů. V určité chvíli se tyto čtyři prvky spojily a při prudkém uvolnění energie proběhlo stvoření.

V tomto mýtu o stvoření světa existují dvě verze toho, co následovalo. Podle jedné povstal prvotní pahorek země - lisovaný jako Ostrov plamenů – z pravod. Bůh Thovt v podobě ibise snesl na tento pahorek kosmické vejce, které puklo a zrodilo se z něj slunce a okamžitě vystoupilo na oblohu. Podle druhé verze plul na povrchu vodstva lotos (zosobňovaný jako Nefertem), a když se jeho okvětní lístky rozevřely, vystoupilo z nich slunce. Při této přežitosti bylo slunce označeno jako Hor.

Pozadí mýtu

Hermopolis Magna (současný el-Ešmúnén, starověký Chemenu) se nachází na západním břehu Nilu ve středním Egyptě blízko dnešního moderního města Mallawi. Byl hlavním kultovním střediskem boha Thovta, kterého Řekové ztotožňovali se svým bohem Hermem.

Nejranější známá verze tohoto mýtu o stvoření světa se datuje do Střední říše (přibližně 2055 - 1650 př.n.l.). Je skvělou ukázkou toho, jak může místní božstvo ve spojení s určitou teologií dospět k celonárodnímu významu, když vzroste význam jeho kultovního střediska. V daném případě je bohem Amon, který v tomto mýtu vystupuje jako Amon Kematef, "Ten, který dokončil svoji chvíli". V Thébách (Vesetu) byl Amon považován za hlavního stvořitele a jeho kněží byli schopni v této oblasti sesadit krále.

Tam, kde je zobrazováno stvoření boha slunce, je někdy osm prvotních božstev znázorňováno jako paviáni, kteří vítají východ slunce. Je to zajímavá ukázka toho, jak starověcí Egypťané pozorovali svět a svá pozorování zahrnovali do náboženského systému. Při východu slunce si paviáni sedají na zadní nohy a zvedají přední packy, aby jejich spodní stranu mohly zahřát první ranní paprsky slunce. Tato poloha s pažemi i dlaněmi zvednutými před obličej byla přijata jako poloha uctívání bohů.

Starověcí Egypťané se domnívali, že čísla čtyři a osm mají magický význam. Obě čísla znamenala úplnost, a tak v souvislosti s náhledem obyvatel Hermopole na svět dává smysl stvoření osmi božstev ve čtyřech párech.

Egypstké náboženství

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.