Mýtus o stvoření světa z Memfidy

Ptah byl samozplozený stvořitel, který byl nazýván "Otec bohů, z něhož vzešel všechen život". Ptah stvořil vesmír tím, že si promítl v srdci všechny jeho aspekty a potom své myšlenky vyslovil nahlas. Nejprve stvořil ostatní bohy a pak města se svatyněmi, v nichž začali bohové bydlet. Ptah poskytl dřevěné, hliněné a kamenné sochy jako těla pro ducha neboli božskou moc (ka) těchto bohů a zařídil, aby jim byly navěky přinášeny oběti. Všechny věci a všichni lidé a zvířata vznikli tak, že Ptah prostě vyslovil jejich jména.

Pozadí mýtu

Memfis (Mennofer) se nachází asi 24 km na jih od dnešní Káhiry v místech dnešní vesnice Mit Rahína. Město bylo založeno na počátku I. dynastie (přibližně 3100 př.n.l.) jako administrativní centrum Egypta, ale do současnosti se dochovala jen velmi malá část tohoto starověkého města, především proto, že se ve středověku používaly kameny z jeho ruin při stavbě kostelů a mešit v Káhiře. Mýtus o stvoření světa je zapsán na obdélníkové desce o rozměrech 92 x 137cm z černého ranitu. Dnes se nachází v Britském muzeu v Londýně. Nápis nechal vytesat panovník 25. dynastie Šabaka, který také nařídil, aby deska byla umístěna v Ptahově chrámu v Memfidě (Mennoferu).

V úvodu se vysvětluje, že Šabaka nechal příběh vytesat do kamene, protože originál byl napsán na materiálu, který rozežírali červi (pravděpodobně šlo o papyrus nebo kůži). Vzhledem k jazyku na nápisu, který byl typický pro Starou říši, se předpokládalo, že i originál pocházel z tohoto období. Dnes ale víme, že originál pocházel z konce Ramessovského období, přestože se o Ptahovi jako o stvořiteli mluví už v období Staré říše.

V mýtu o stvoření světa z Memfidy je bůh spojen s vyřčením svého jména, které vyvolává životní sílu (ka), ta potom potřebuje nádobu, v níž by mohla přebývat. Nejvhodnější je socha, protože tak pak může působit jako modla kultu. Egypťané věřili, že lidské bytosti mají vlastní ka, které se umělecky znázorňovalo jako dvojník této osoby. Po smrti pak bylo nutné zachovat tělo, aby přežilo ka (často překládané jako "duch"). Podobný obřad probíhal na sochách bohů a králů ve schránkách a chrámech i na mumifikovaných tělech před pohřbem.

V ceremoniálu nazývaném "Otevírání úst", posledním obřadu před uložením do hrobky, se k ústům a k nosu sochy nebo mrtvého přikládaly různé obřadní nástroje, které měly probudit smysly a pomoci vdechnout život do sošky s ka. Vznik tohoto rituálu je připisován memfidskému stvořiteli Ptahovi. Současný název "Egypt" je odvozen z řeckého názvu této země Aigiptos. Existují domněnky, že název vznikl z pojmenování Ptahova chrámu v Memfidě (Mennoferu) nazývaného Hwt-ka-Ptah (což znamená "Sídlo Ptaha").

Egypstké náboženství

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.