Heliopolis, Reovo město - Starověký Egypt

Héliopolis, Reovo město

Napsal Felgr Pavel on .

Héliopolis byla po dlouhou dobu náboženským centrem Egypta. Právě zde vznikaly hlavní myšlenky Reova učení. V 5. stol. př.n.l. v Héliopoli ještě pobýval Platón a jiní filosofové, aby se seznámili s egyptským věděním. Toto náboženské centrum existovalo pravděpodobně ještě v predynastickém období. Bylo to hlavní město stejnojmenného třináctého nomu Dolního Egypta a podle archeologů bylo město ve 47 roce vlády Thutmose III. rekonstruováno.

Obelisk

Do dnešních dnů se z Heliopolis zachoval pouze obelisk vysoký 20,7 m. Nechal ho vztyčit panovník 12. dynastie Senusret I. a obelisk dnes stojí na betonovém podstavci uprostřed malé zahrady upravené jako muzeum. Na všech čtyřech stěnách obelisku je stejný nápis vyrytý v jediném pásu. Je na něm královská titulatura a zmiňuje se o vztyčení obelisku při příležitosti královského jubilea.

Dům slunce

I když se z areálu Reova velechrámu v Heliopolis do dnešních dnů nic nedochovalo, mohli egyptologové jeho podobu rekonstruovat díky pozoruhodnému dokumentu z muzea v Turíně. Na vápencové desce z období vlády Amenhotepa II. je přesně zakreslen půdorys svatyně.

Héliopolský chrám měl tradiční půdorys - tři po sobě jdoucí pylony, za nimiž následovala svatyně. Z prvního nádvoří se vstupovalo do chámu zasvěceného Hathor-Nebethetep, který nechal postavit Senusret I. Na druhém nádvoří se nacházel chrám, který byl nazván "kaple napřímení vrby". Třetím pylonem se vcházelo do svatyně pod širým nebem pojmenované "panství Atuma ze sykomory".

Za vlády Ptolemaiovců začalo město upadat, protože nejvzácnější předměty odsud byly odváženy do nového centra - Alexandrie.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě