Ptolemaiovci - faraoni řeckého původu - Starověký Egypt

Ptolemaiovci - faraoni řeckého původu

Vládě Ptolemaiovců předcházelo osvobození Egypta od nadvlády Peršanů. O to se postaral Alexandr Veliký, který porazil Dareia III. a osvobodil tak Egypt. Alexandr vládl ohromné říši, která sahala až do Indie. Předčasná smrt Alexandra v roce 323 př.n.l. byla na počátku rozpadu říše. Tu si rozdělili 4 generálové - přičemž Egypt získal Ptolemaios, který roku 304 př.n.l. pod jménem Ptolemaios I. Sótér (Spasitel) založil dynastii Ptolemaiovců. Tato dynastie vládla Egyptu po tři staletí a zemi faraonů obohatili o prvky helénistické civilizace. Pak musela ustoupit Římu, který se stal novým pánem Středozemí.

Faraoni v řeckém stylu

Za centralizované vlády Ptolemaiovců dosáhl Egypt nového hospodářského rozkvětu. Největší rozmach zažila Alexandrie, která se stala hlavním městem Egypta. Rychle se rozvíjel zdejší přístav, který byl na křižovatce pozemních i námořních cest do Evropy, Asie i Afriky. Ptolemaiovci žili podle řeckých mravů a hovořili jazykem koiné, který byl společný všem helénistickým královstvím. Protože byli ale obratní politici, navázali na faraonské tradice a uctívali egyptské kulty, především Esetin. Egypt sice přišel o politickou nezávislost, ale zachoval si svou identitu.

První Ptolemaiovci se snažili rozšířit svou vládu do Judey, Sýrie, Malé Asie, severní Afriky a na Kypr. Od vlády Ptolemaia VI. Filométora začal ale význam ptolemaiovské dynastie upadat díky nekonečným příbuzenským sporům. Často se stávalo, že si titul panovníka přisvojovali dva sourozenci nebo oba manželé najednou, což bylo základem vražedných sporů o vlastnictví koruny.

S Římem končí egyptská civilizace

Řím, který se snažil rozšířit svou nadvládu na celé Středozemí, využíval každého sporu, aby se mohl stavět do role soudce. Když na trůn nastoupil Ptolemaios XII. byla země v rozkladu a hrozila vážná hospodářská krize. Řím vyhrožoval, že krále sesadí, protože jeho předchůdce Ptolemaios XI. ve své závěti Egypt odkázal Římu. Stejný Řím se ale postavil na stranu Ptolemaia XII., když se jeho legitimitu pokusila napadnout jeho dcera Bereníké IV. Ptolemaios XII. zemřel v roce 51 př.n.l. a jako nástupce stanovil své děti - Ptolemaia XIII. a Kleopatru VII., která se stala posledním panovníkem této dynastie. Ani inteligence a politická obratnost Kleopatry, ani podpora Gaia Iulia Caesara a později Marka Antonia nezabránila tomu, že se Egypt roku 31 př.n.l. stal římskou provincií.

Středomoří v době Ptolemaiovců

Středomoří v době Ptolemaiovců

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě