Asýrie ovládla Egypt - Starověký Egypt

Asýrie ovládla Egypt

Napsal Felgr Pavel on .

Tiglatpilesar III. znovu zahájil dobyvačná tažení a ke své říši připojil Damašek, část Palestiny a Babylon, kde se nechal prohlásit králem, roku 734 př.n.l. zahájil útok na Írán a na stát Urartu (dnešní Arménie). Na všech těchto územích si podrobil místní vládce a zakázal obchodovat s Egyptem. Chtěl tak podpořit asyrské zboží a upevnit svou nadvládu. Egypt byl sice jeho postupem znepokojen, ale zatím (a jak se později ukázalo byla to osudová chyba) nic nepodnikal.

Sargon II. - nebezpečí pro Egypt

Nebezpečí pro Egypt vzrostlo, když roku 716 př.n.l. nový asyrský král Sargon II. vstoupil do Zajordánska a Egypt a Asýrii od sebe dělilo už jen Silé. Egypt daroval svému mocnému sousedovi dvanáct nejkrásnějších koní země, aby odvrátil na čas velké nebezpečí. Následující rok se v zemi Pelištejců vzbouřil proti Asýrii Lamani, ale Sargon II. město kde povstání propuklo srovnal se zemí, Lamani uprchl ke svým spojencům do Egypta, kde ho ale nechal zatknout faraon Šabaka, který před rokem nastoupil na trůn a v řetězech ho předal Asyřanům.

Téměř patnáct let se Egyptu dařilo diplomatickou cestou konflikt zažehnávat. Když ale po Šabakovi nastoupil na egyptský trůn jeho synovec Šabataka, nechtěl už jen přihlížet a tak využil povstání Foiníkie a Palestiny a vyslal jim na pomoc armádu. Koalice ale utrpěla porážku ... Zatím jiná egyptská vojska podlehla Asyřanům v bitvě u Lachíše. Nesváry nakonec utichly a za faraona Taharky zavládl na dvanáct let křehký mír.

Asyrská říše ovládla Egypt

Kolem roku 677 př.n.l. se ale opět přiostřilo. Asyrský král Asarhaddon rozdrtil povstání v Sidónu, ale pro Asýrii nebylo jednoduché udržet si tak rozsáhlé území tím spíš, že země musela bojovat současně se Skyty na severu a na východě kontrolovat Médy, kteří čekali na každé oslabení mocného souseda. Asarhaddon ale toužil po tom utkat se s Egyptem.

Když na severu i východě zavládl klid, dobil Asarhaddon pobřežní oblasti Palestiny, kde se opět prosazovala egyptská nadvláda. Roku 674 př.n.l. se Egypťanům podařilo Asarhaddona vytlačit, ale o tři roky později zahájili Asyřané nový a tentokrát vítězný útok. Dobyli Memfidu (Mennofer) a dokonce zajali korunního prince. Taharka proto ustoupil na jih. Asýrie podporovala sajské vládce, kteří se v severní části pokoušeli získat nezávislost na Egyptu.

Roku 669 př.n.l. vyvolal Egypt rozbroje na severu. Asarhaddon chtěl podniknout další zásah, ale cestou na bojiště zemřel a o moc se podělili jeho dva synové - Aššurbanipal nastoupil na trůn v Ninive a Šamas-šum-ukin v Babylonu. Aššurbanipal vyslal do Egypta expediční armádu, která Taharku porazila v bitvě u Memfidy (Mennoferu). Taharka uprchl do Théb (Vasetu).

Poslední egyptský zvrat

Protože asyrští vládcové nemohli vládnout tak rozlehlému území, svěřovali část moci do rukou spolehlivých místních vládců. Sotva se ale asyrská armáda vydala na cestu domů, sajští vládci obrátili a postavili se na stranu Taharky. Aššurbanipal je nechal zatknout a ušetřil jen nového sajského vládce Neka I. a jeho syna Psametika jmenoval vládcem Tell Atríbu.

Kolem roku 665 př.n.l. vystřídal Taharku Tanutamon a chtěl získat zpět horní Egypt. Podnikl úspěšný útok na Memfidu (Mennofer), prošel deltou a cestou porážel všechny místní vládce. Jeho úspěch ale neměl dlouhého trvání, protože už kolem roku 664 př.n.l. získala Asýrie Memfidu (Mennofer) zpět.

Pád Théb, města 100 bran

Tanutamon uprchl do Théb, tentokrát byl ale Aššurbanipal důslednější a město vyplenil. Pád Théb (Vesetu) byl koncem jedné éry - chrámy byly znesvěceny a vypleněny, poklady ukradeny. Tatutamon odjel do Napaty, kde vládl do roku 656 př.n.l.

Zakladatel 26. dynastie Psammetik I. Egypt opět sjednotil. S dopadem bojů mezi asyrskými panovníky a núbijskou 25. dynastií měl neblahé zkušenosti. Jeho otce Neka I. (vládl z pověření Asyřanů jako vazal) nechal zaživa upálit roku 664 př.n.l. Tatutamon (núbijský panovník).

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě