Kambýsés II. - Starověký Egypt

Kambýsés II.

Napsal Felgr Pavel on .

Kambýsés II., kartuš faraona

Kambýsés byl synem zakladatele achaimenovské monarchie Kýra Velikého a Kassandané, dcery Farnaspovy. Jeho perské jméno znělo Kambudžija, jako egyptský král se nazýval Mesutire Kembicet. Měl několik sourozenců, z nichž jmenovitě známe bratra Smerdia (Bardiju) a sestry Atossu a Roxanu.

Do dějin se Kambýsés zapsal již za vlády svého otce Kýra Velikého, kdy jistou dobu užíval titul krále babylónského, proslulost mu však přinesla až výprava do Egypta, vyplňující velkou část jeho samostatného panování. Výpravu do Egypta plánoval už Kýros, ale smrtelné zranění utržené na výpravě proti Massagetům (Sakům) mu zabránilo plány realizovat.

Kambýsés II. dobyl Egypta

Při přípravách tažení neponechal Kambýsés nic náhodě. Záhy po svém nástupu na trůn dal tajně zavraždit svého bratra Smerdia, který by mu mohl během jeho nepřítomnosti "dělat potíže", a zajistil si i řadu spojenců - mimo jiné Polykrata ze Samu a jednoho arabského krále. Na jaře roku 525 př.n.l. pak Peršané rozdrtili vojsko Egypťanů v bitvě u Pelusia, dobyli Memfidu (Mennofer) a zajali samotného faraona Psammetika III. S výjimkou oázy Síwa se jim pokořila celá země až po hranice Núbie.

Podle řeckého dějepisce Hérodota si Kambýsés v Egyptě počínal násilnicky a projevoval značnou neúctu vůči místním zvyklostem včetně náboženských symbolů. Ve skutečnosti se zdá, že spíše navazoval na politiku dorozumění prosazovanou Kýrem Velikým a snažil se získat na svou stranu část egyptské politické elity.

Bez tvrdých kroků se ustavení perské nadvlády jistě neobešlo (příznačná je poprava exkrále Psammetika podezřelého z účasti na spiknutí), avšak k rozsáhlým násilnostem nedocházelo. Možná že někteří kněží rozdmýchávali opoziční nálady v zemi, což vyvolalo Kambýsovu reakci vůči konkrétním chrámům. Většinou ale egyptské kulty nebyly nijak diskriminovány.

Kambýsés II. a výprava do Núbie

Peršané dobyli Egypt bez větších komplikací a Kambýsés tak mohl spřádat další dobyvačné plány. Uvažoval o výpravě proti Kartágu, čímž by získal kontrolu nad severoafrickým pobřežím, ale jeho foiničtí spojenci se postavili proti. Kartágo bylo foinickou kolonií a proto neměli důvod ho v jeho plánech podporovat. Kambýsés se tedy začal zajímat o Núbii.

Tažení do Núbie od počátku provázely těžkosti. Perské jednotky neměly na cestu dost zásob, v pouštních krajinách je začal sužovat hlad a Kambýsés nakonec musel nařídit zpáteční pochod, aby neutrpěl zbytečné ztráty. Přesto se mu patrně některé núbijské kmeny podrobily, protože za vlády Dareia I. slyšíme o pravidelných darech, které "Aithiopové" přinášeli králi.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě