fbpx

Jižní část Horního Egypta se rozkládala mezi městy Asjút na severu a Kóm Ombo na jihu. Kraj v okolí Kóm Ombo byl v období Ptolemaiovců jižní hranicí Egypta. Tato část měla celkem dvanáct nomů, z nichž nejvýznamnější byl nepochybně thébský kraj. U každého nomu je uvedeno jeho symbolické označení a jméno hlavního města v řečtině a egyptštině.

1. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj luku”, Kóm Ombo (Nubt)

Kóm Ombo se stalo hlavním městem prvního hornoegyptského nomu v Ptolemaiovské době, protože původní Metropole Elefantina byla příliš ohrožována nájezdy lupičů. Byl zde chrám zasvěcený společně krokodýlímu bohu Sobkovi a sokolímu bohu Haruerovi. V Ptolemaiovské době se v Kóm Ombo uctívaly dvě význačné triády: jednak triáda Haruera, Senetneferety a Panebtaueje (Pána Obou zemí), jednak triáda Sobka, bohyně Hathory a Chonsua. Později byla Senetneferet ztotožněna s Hathorou a Panebtauej s Chonsuem, takže obě triády splynuly v jedinou. Ve městě se nacházelo pohřebiště posvátných zvířat, na němž jsou mimo jiné uloženi mumifikovaní krokodýli.

2. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj Horova trůnu”, Apollónopolis/ Edfu (Džeba)

Ochranným bohem Edfu, jednoho z nejstarších a nejvlivnějších egyptských měst (nejstarší doklady pocházejí z doby vlády Wadžiho, panovníka 1. dynastie), byl sokolí bůh Haruer, jehož přítomnost je tu doložena od vlády 3. dynastie. Jiný kult byl zasvěcen štíří bohyni Hededet (později Selket). Dalším uctívaným bohem byl Hor z Edfu, jenž střežil zlato a prospektory, kteří po něm pátrali v Arabské poušti.

3. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Venkovský kraj”, Eileithyiaspolis/el-Káb (Necheb)

Vpredynastickém období byla ve městě uctívána divoká kráva Sematuret, kterou postupně nahradila supí bohyně Nechbet. Řekové město nazvali Eileithyiaspolis, neboť Nechbetu ztotožnili se svou bohyní porodních bolestí Eileithyiou.

4. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj žezla vas”, Théby (Veset)

Prvním bohem Théb (Vesetu) byl Moncu, sokolí bůh se slunečním kotoučem na hlavě. Po něm přišli na řadu Amon a Veseret (jedno ze jmen lví bohyně Sachmety). Za vlády 12. dynastie byla Veseret ztotožněna s Mutou a na popud Amonova kněžstva vznikla thébská triáda složená z Amona, Muty a Chonsua.

5. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj dvou sokolů”, Kuft (Gebtu)

Město získalo na prestiži díky dolům v Arabské poušti. Již od Archaické doby bezvýhradně uctívalo Mina, boha božské energie, úrodnosti a dolů ve Východní poušti.

6. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Krokodýlí kraj”, Tentyra/Dendera (Tareret)

Ochranným božstvem posvátného města Dendera byla kraví bohyně Hathor. Její existence je sice doložena již od Staré říše, hlavní stavby zasvěcené Hathoře se ale datují teprve z Ptolemaiovské doby a její chrám je nejkrásnějším a nejlépe zachovalým chrámem v Egyptě. Hathora z Dendery stála údajně u zrodu všech ostatních Hathořiných podob. Mezi kněžstvy z Dendery a Edfu bylo velmi úzké pouto. Jejich společné posvátné texty se zmiňovaly o spojení mezi oběma božstvy (Hathorou a Horem), z něhož se zrodil božský syn a král lhej.

7. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj sistra”, Diospolis Mikra (Hiu)

Prastarý kult byl zasvěcen Batě, božstvu s ženskou hlavou s rohy. Od prvních dynastií byla spojována s Hathorou.

8. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj nejstarší země”, This (Cenej)

Cenej bylo pod ochranou božského páru Inhereta a Menhity (lví bohyně). Později se hlavním městem kraje stal Abydos (Abedžu), ležící naproti Ceneji, v němž se uctíval černý zádušní pes Chontamentej, jehož v období Staré říše nahradil Usir. Abydos se stal hlavím městem kultu vzkříšeného Usira.

9. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj Minova emblému”, Panopolis/Achmím (Ipu)

Město patřilo k oddaným boha Mina a lví bohyně Repity, spojované s Aperetisetou (dřívější Minovou družkou). Min a Repit tvořili spolu se svým dítětem Kolanthem místní triádu. Řecký název města Panopolis je poctou bohu Panovi, s nímž Řekové ztotožnili Mina.

10. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj kobry”, Afrodítopolis (Cebu)

Hlavním božstvem metro pole 10. kraje byla Eset, kterou Řekové později ztotožnili se svou Afrodíté.

11. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj chrta”, Hypsélé (Šutb)

Jedná se o nejmenší hornoegyptský nom. Byl zde uctíván bůh Chnum v podobě berana s nejprve vodorovnými, později stočenými rohy (tzv. Amonovy rohy).

12. HORNOEGYPTSKÝ NOM – “Kraj hadů”, Antaeopolis (Pi-Anti)

Hlavní město dvanáctého kraje bylo přilepeno na útes nedaleko Nilu. Uctívalo lví bohyni Matit, kterou později vystřídal sokolí bůh Nemtej. Řekové pak toto místní božstvo ztotožnili se svým obrem Antaiem (odtud název těsta), pověstným svou silou.