Kniha mrtvých

Na otázku jak přemoci stvoření, která žijí v záhrobí a jak se bez úhony dostat až do Usirova království najdeme odpověď mimo jiné v "Knize mrtvých". Egyptský název Knihy mrtvých - Říkadla pro vycházení na denní světlo.

Jde o soubor náboženských textů na papyrových svitcích, které se umísťovaly nedaleko mumií nebo přímo na jejich obinadlech. Název "Kniha mrtvých" se začal používat od roku 1842 a zavedl jej německý egyptolog Lepsius.

Rozbor hieroglyfů by vypadal takto:

Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) vycházení
Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) na
Kniha mrtvých (Vycházení na denní světlo) denní světlo

Výraz "denní světlo" se ale nevztahuje ke dnům pro živé lidi, ale spíše k jakémukoliv principu světla, které je protějškem temnot, zapomnění, zhouby a smrti.

Kniha mrtvých - kniha dlouhá 24m

Knihy ukládané do hrobů nebyly totožné, protože každý si vybral zaklínadla, která se mu nejvíce líbila. Některé knihy jsou tedy kratší a naopak některé obsahují všechna nebo téměř všechna zaklínadla. Takovým příkladem je například Aniho papyrus, který je dlouhý 24m a široký 40cm. Svitky byly psány nejčastěji černým inkoustem v hieratickém (kurzívním) písmu. Nad textem nebo po celé šíři papyru byly viněty, které zobrazovali zemřelého společně s bytostmi ze záhrobí.

Kniha mrtvých se objevila v období Nové říše za vlády 18. dynastie, ale nešlo o výsledek spontánní tvorby. Většina zaklínadel vycházela z textů v sarkofázích z období Střední říše a ty se zase inspirovaly nápisy vyrytými do stěn podzemních prostor pyramid z doby Staré říše.

Stará kouzelná zaříkadla

Pořadí jednotlivých zaříkadel se v knize definitivně ustálilo během sajského období, které bylo pojmenováno podle nového hlavního města Sais. Z této metropole pocházeli panovníci 26. dynastie. Zaříkadla se obohatila o nová témata, která nejčastěji vycházela ze starých kouzelných zaklínadel.

Velmi známá je například formule č. 125 a její viněta, která obsahuje tzv. negativní zpověď ("co má N říkati při vstupu do síně obou pravd"). V této síni zasedal Usirův soud, před kterým musel zesnulý přednést prohlášení o své nevinnosti: "Nezhřešil jsem proti lidem, (...) neznal jsem ničemnosti a nedopustil jsem se nepoctivosti, (...) nikdo nehladověl mou vinou, atd.

Negativní zpověď byla velmi dlouhá, protože zesnulý v ní uváděl asi 40 hříchů, které nespáchal a k tomuto seznamu se pak ještě vrátil a dále jej rozšířil. Vše vysvětluje druhá část této formule: "Co má N říkati při vstupu do síně obou pravd, aby zbaven byl všech hříchů, kterých se dopustil." Jinak řečeno - bylo jasné, že mrtvý zhřešil, ale přednesení formule před Usirem znamenalo očistu a potom mohl zesnulý vstoupit do Usirova království.

e-max.it: your social media marketing partner

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.