Alexandr Veliký (Makedonský) v Kárii a Halikarnássu - Starověký Egypt

Alexandr Veliký (Makedonský) v Kárii a Halikarnássu

Napsal Felgr Pavel on .

Alexandr Veliký (Makedonský) pokračoval do Kárie, kde ho vyhnaná panovnice Ada poprosila o pomoc při znovudobytí jejích práv. Alexandr tedy táhl k centru země, městu Milétos. Velitel města chtěl nejdříve kapitulovat, ale poté se dozvěděl o posilách, které jsou na cestě a opevnil se. Alexandr šikovně umístil svou flotilu 160 lodí na velmi výhodné místo, čímž zbavil opozdivší se perskou flotilu se 400 loďmi výhody.

Parmenión, Alexandrův nejvyšší velitel naléhal na svedení bitvy na moři, ale Alexandr to odmítl a vzal město útokem. Zde najal část poražených obhájců (u Alexandra, který obdivoval statečnost, častý jev), rozpustil svou flotilu, na kterou neměl peníze a vydal se k Halikarnássu. Město disponovalo značným opevněním a navíc jedním z jeho velitelů byl Memnón, vrchní velitel všech řeckých žoldnéřů v perských službách, velmi schopný muž.

Alexandr se připravil na dlouhé obléhání. Nejdříve dal zasypat příkop před hradbami hlínou, aby mohl přisunout své obléhací stroje. Výpady posádky nic nezmohly, a tak byl brzy úkol hotov. Arriános píše, že poté se díky chlubivosti dvou makedonských vojáků málem podařilo města dobýt, ale obránci nakonec improvizovaný úder zastavili. Situace Halikarnássu však začala být kritická. Dalším útokem měl Alexandr města už i dobýt, ale údajně zastavil své vojáky, aby zabránil zkáze města a čekal na mírové návrhy. Místo toho však Peršané a řečtí žoldnéři zapálili města a části se podařilo uprchnout, včetně Memnóna. Po dobytí města pustil Alexandr na dovolenou všechny vojáky, kteří se oženili těsně před výpravou, což bylo jak populární, tak prospěšné.

Alexandr v Babylonu

Po bitvě u Gaugamély, kde definitivně Alexandr porazil Dareia III., se Alexandrovi otevřela cesta na Babylón. Alexandr toho využil a táhl s celým vojskem vstříc městu, které disponovalo pevným opevněním. Alexandr však opět nemusel vojska, protože město kapitulovalo bez boje. Kromě jiných pokladů našel i státní pokladnici, a tak se mohl projevit jako štědrý muž - dal svým vojákům dva platy navíc, uspořádal mohutné hry a zdržel se v Babylóně více než měsíc. Pak Alexandr vtáhl do Sús, kde našel 40 000 talentů ve stříbře a stejné množství dareiků ve zlatě - na tehdejší dobu fantastické bohatství. Poté se Alexandr rozhodl jít do Persepole. Cestou narazil poprvé od Gaugamély na odpor, kmen Uxiů byl ale poražen.

Na cestě do Persepole potkal Alexandr zástup tisíců řeckých maloasijských otroků, kteří uprchli a šli novému vládci naproti. Všichni z nich byli zmrzačení, většinou s usekanými údy, které nepotřebovali při práci. Alexandr je zaopatřil a příštího dne vtáhl do Persepole, obřadního hlavního města říše. Alexandr vydal svým mužům město v plen. Dareios přezimoval v Ekbataně naprosto v klidu a nečinil žádné přípravy na válku, takže si Alexandr dovolil i výlet k náhrobku Kýra Velikého.

Všechno směřovalo k poslední bitvě Alexandra Velikého a Dareia.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě