Amonova věštba Alexandrovi - Starověký Egypt

Amonova věštba Alexandru Velikému

Napsal Felgr Pavel on .

Roku 331 př.n.l. vstoupil Alexandr Veliký do Egypta poté, co porazil Peršany pod vedením krále Dareia III. v bitvě u Issu a rozhodl se obrátit na orákulum v Amonově chrámu v oáze Síwa. Alexandr doufal, že ho orákulum stvrdí jako faraona. Jeho první cesta vedla ale do Memfidy (Mennoferu), kde se nechal Ptahovým kněžstvem oficiálně uznat faraonem. Jejich uznání ale Alexandrovi nestačilo a proto se rozhodl obrátit se na orákulum v Síwě. Toto rozhodnutí bylo především součástí strategie a diplomacie.

Alexandr potřeboval vyslat k obyvatelstvu, které bylo po desetiletí uzurpováno cizími vládci, příznivý signál, kterým by si získal jejich důvěru a věrnost. Návštěvou orákula projevil Alexandr úctu k víře Egypťanů. Pro Řeky tento krok rozehnal poslední známky nedůvěry, které k Alexandrovi chovali a to i přes to, že ze země vyhnal Peršany. Posledním důvodem bylo také to, že chtěl smýt urážku, které se dopustil Kambýsés, když chtěl Síwu srovnat se zemí a zlikvidovat s ní Amonův kult.

Věštírna v Síwě

V zimě roku 331 př.n.l. podnikl Alexandr nebezpečnou cestu do oázy Síwa, která se nacházela západně od Fajjúmu směrem k Libyi. Cesta byla dlouhá asi tisíc kilometrů a vedla z Memfidy (Mennoferu) jižně podél Fajjúmské prolákliny. Je ale možné, že se Alexandr rozhodl pro cestu po moři a v tom případě by plul podél pobřeží až k městu Paetonium a odtud by pak pokračoval do pouště po cestě vedoucí jižně od Kattarské prolákliny.

Po příchodu do oázy skryté ve stínu datlovníků se Alexandr odebral do Amonova chrámu, který byl založen za vlády 26. dynastie a kde se nacházela věštírna. Alexandrovou výhodou bylo, že znal egyptské zvyky a obyčeje. Amonův chrám se nacházel na útesu. Na nádvoří vedla přístupová cesta, po které se Alexandr dostal do vestibulu, odkud mohl vstoupit do svatyně.

Co se tehdy Alexandr dozvěděl se nikdo nikdy nedozví, ale samotný rituál stačil k tomu, aby se Alexandr stal novým egyptským faraonem.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě