Bitva u Actia

Octavianus i Antonius rozbili své tábory na mysu Actium v Ambrakijském zálivu (dnešní Arta) Jónského moře v jižní části řeckého kraje Épeiros. Na jaře roku 31 př.n.l. došlo k prvním potyčkám. Agrippa, Octavianův vojevůdce, se zmocnil všech ostrovů v pobřežním pásmu a svůj stan zřídil na ostrově Kérkyra (dnešní Korfu). Antoniovy lodě zůstaly odříznuty od zásobování. Na Octavianovu stranu se přidali i králové Thrákie a Paflagonie a co bylo snad ještě horší - přeběhl k němu i kdysi věrný spolubojovník Antonia Dellius s bitevním plánem.

Antonius a Kleopatra se museli pokusit prorazit blokádu s méně početnou flotilou. Spálili tedy těžké egyptské nákladní lodě, které byly příliš pomalé na to, aby unikli nepříteli a válečný poklad byl naloděn na Antonii - Kleopatřinu admirálskou loď. Proti Octavianovým 400 lodí mohl Antonius postavit 4 eskadry - tedy 240 lodí.

Agrippova lest rozhodla bitvu u Actia

2. září roku 31 př.n.l. se po čtyřdenních bouřích začal zvedat lehký vítr a Antoniovy a Kleopatřiny lodě opustily v sevřeném šiku kotviště. Těžké egyptské lodě snadno odrážely útoky lehkých římských triér. Ale po šestihodinovém boji provedl Agrippa manévr, který změnil celou situaci.

Předstíral, že se vzdává a Publicola, který velel pravému křídlu Antoniovy flotily mu sedl na lep a pustil se do pronásledování. Tím ale narušil první linii Antoniovy armády. Toho obratně využil Agrippa a zaútočil na rozloženou flotilu. Kleopatra vše sledovala s odstupem a proklouzla svírající se pastí a dala se na ústup. Antonius skočil do rychlé pětiveslice a následoval ji. Zachránilo se pouze sto lodí.

Antonius i Kleopatra uprchli

Bitva zuřila dlouho do noci. Vítězství Římanů v bitvě u Actia bylo drtivé, ale Antonius s Kleopatrou se zachránili a byli volní. Hrdá Kleopatra odmítla připustit porážku a do Alexandrie vplula s plnými plachtami a ověšená girlandami. Poslední ptolemaiovská panovnice dobře věděla, že Octavianus se nedá tak snadno odradit. Na oslavu svého vítězství nechal Octavianus postavit město Níkopolis nedaleko dnešní Prevezy (Řecko) a pokračoval do Egypta.

Kleopatra nebyla schopná unést porážku své země a ponížená Římem raději zvolila smrt. Podle legendy se nechala uštknout jedovatým hadem ve své hrobce ve společnosti dvou svých nejvěrnějších služebnic.

Bitva u Actia, plánek bitvy

Bitva u Actia, plánek bitvy

Egyptští faraoni

Archaické období

První dynastie faraonů

Období Staré říše

1. přechodné období

Období Střední říše

2. přechodné období

Období Nové říše

3. přechodné období

Období úpadku

Období Ptolemaiovců

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.