Bitva u Actia, konec samostatnosti Egypta - Starověký Egypt

Bitva u Actia, konec samostatnosti Egypta

Napsal Felgr Pavel on .

Octavianus i Antonius rozbili své tábory na mysu Actium v Ambrakijském zálivu (dnešní Arta) Jónského moře v jižní části řeckého kraje Épeiros. Na jaře roku 31 př.n.l. došlo k prvním potyčkám. Agrippa, Octavianův vojevůdce, se zmocnil všech ostrovů v pobřežním pásmu a svůj stan zřídil na ostrově Kérkyra (dnešní Korfu). Antoniovy lodě zůstaly odříznuty od zásobování. Na Octavianovu stranu se přidali i králové Thrákie a Paflagonie a co bylo snad ještě horší - přeběhl k němu i kdysi věrný spolubojovník Antonia Dellius s bitevním plánem.

Antonius a Kleopatra se museli pokusit prorazit blokádu s méně početnou flotilou. Spálili tedy těžké egyptské nákladní lodě, které byly příliš pomalé na to, aby unikli nepříteli a válečný poklad byl naloděn na Antonii - Kleopatřinu admirálskou loď. Proti Octavianovým 400 lodí mohl Antonius postavit 4 eskadry - tedy 240 lodí.

Agrippova lest rozhodla bitvu u Actia

2. září roku 31 př.n.l. se po čtyřdenních bouřích začal zvedat lehký vítr a Antoniovy a Kleopatřiny lodě opustily v sevřeném šiku kotviště. Těžké egyptské lodě snadno odrážely útoky lehkých římských triér. Ale po šestihodinovém boji provedl Agrippa manévr, který změnil celou situaci.

Předstíral, že se vzdává a Publicola, který velel pravému křídlu Antoniovy flotily mu sedl na lep a pustil se do pronásledování. Tím ale narušil první linii Antoniovy armády. Toho obratně využil Agrippa a zaútočil na rozloženou flotilu. Kleopatra vše sledovala s odstupem a proklouzla svírající se pastí a dala se na ústup. Antonius skočil do rychlé pětiveslice a následoval ji. Zachránilo se pouze sto lodí.

Antonius i Kleopatra uprchli

Bitva zuřila dlouho do noci. Vítězství Římanů v bitvě u Actia bylo drtivé, ale Antonius s Kleopatrou se zachránili a byli volní. Hrdá Kleopatra odmítla připustit porážku a do Alexandrie vplula s plnými plachtami a ověšená girlandami. Poslední ptolemaiovská panovnice dobře věděla, že Octavianus se nedá tak snadno odradit. Na oslavu svého vítězství nechal Octavianus postavit město Níkopolis nedaleko dnešní Prevezy (Řecko) a pokračoval do Egypta.

Kleopatra nebyla schopná unést porážku své země a ponížená Římem raději zvolila smrt. Podle legendy se nechala uštknout jedovatým hadem ve své hrobce ve společnosti dvou svých nejvěrnějších služebnic.

Bitva u Actia, plánek bitvy

Bitva u Actia, plánek bitvy

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě