Ztracená hrobka Alexandra Velikého - Starověký Egypt

Ztracená hrobka Alexandra Velikého

Napsal Felgr Pavel on .

Nikdo dnes přesně neví, kde byl Alexandr Veliký pohřben. Bylo mu teprve třicet let, když v noci z 10. na 11. června vydechl naposled. Alexandr (Aristotelův žák) před svou smrtí nestanovil ani svého nástupce. Jeho manželka Roxana teprve čekala narození dědice a proto byl regentem stanoven generál Perdikkás a Ptolemaios (budoucí zakladatel ptolemaiovské dynastie) byl pověřen vládou v Egyptě.

Po celou dobu rokování o budoucím vládci byly ostatky Alexandra v sarkofágu. Šestý den bylo (podle všeho zcela nepoškozené tělo) nabalzamováno a uloženo do zlatého sarkofágu. Rozpoutala se ale další diskuze - kdo povede pohřební obřad a kde bude panovník vlastně pohřben? Perdikkás nařídil, aby bylo Alexandrovo tělo převezeno do Aigai - starobylého makedonského města, kde byli pochováni také jeho rodiče.

Alexandr byl pohřben v Egyptě

Celé dva roky se pracovalo na stavbě velkolepého pohřebního vozu. Roku 321 př.n.l. konečně Alexandrovo tělo opustilo Babylon. Když se ale pohřební průvod dostal do Sýrie, Ptolemaios ho nasměroval do Egypta. V této souvislosti se vynořuje hned několik otázek. Byl Alexandr nejprve pohřben v Memfidě (Mennoferu) poblíž chrámu vybudovaného Nachtharehebem II. a o několik let později (snad za vlády Ptolemaia II.) převezen do Alexandrie? Byl snad pohřben přímo ve městě, které sám roku 332. př.n.l. založil?

Podle některých svědectví jeden z Ptolemaiových potomků nahradil zlatý sarkofág skleněnou rakví. Nicméně v roce 1850 prohlásil jeden zaměstnanec ruského konzulátu, že otvorem ve dveřích viděl "lidské tělo s diadémem na hlavě v jakési skleněné kleci" a v roce 1896 jeden dopisovatel Egyptského institutu zaznamenal, že každý rok se objevovaly zprávy "o nálezu údajného sarkofágu velkého dobyvatele v Egyptě nebo Sýrii".

Možná nová stopa

Alexandr, syn Amonův a egyptský král, nechal v oáze Síwa západně od Alexandrie postavit podle faraonských tradic zádušní chrám. Domněnku, že by se právě zde mohlo nacházet jeho tělo dnes již všichni zavrhli. Ale v roce 1995 řecká archeoložka Liana Souvaltziová provedla v této lokalitě vykopávky a oznámila, že objevila hrobku muže jménem Alexandr. Vyvolalo to dlouhou diskuzi. Výsledkem bylo, že bylo Souvaltziové odebráno povolení k vykopávkám a výzkumy byly přerušeny. Prozatím ...

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě