Snofruova Lomená pyramida v Dahšúru - Starověký Egypt

Snofruova Lomená pyramida v Dahšúru

Napsal Felgr Pavel on .

Jako první se v Dáhšúru začala stavět pyramida, které se dnes říká Lomená. Lomená pyramida, která byla od začátku plánovaná jako tzv. pravá, paradoxně dostala mezi egyptskými pyramidami zcela ojedinělý tvar. Staří Egypťané ji nazývali „Snofru se zjevuje v záři“.

pyramida
Základní údaje o pyramidě:
délka základny: 188 m
výška pyramidy: 105 m
úhel sklonu stěn: 54°27'44'' (do bodu lomu); 43°22' po vrchol

První část Lomené pyramidy

První (strmější) část Lomené pyramidy má základnu dlouho 189,43 m a stěny měly původně podle plánu sklon téměř 60°, později byl jejich sklon upraven na 55°, ale ani to nebyla poslední změna. Vzhledem k tomu, že podloží netvoří pevná skála, ale bylo hlinito-písčité, hrozilo poškození vnitřních komor a proto byl sklon stěn znovu upraven – ve výšce 45m se mění na 43°22' a pod tímto úhlem je pyramida také dokončena.

Objevila se také teorie, která říká, že stavba byla původně takto plánována a měla symbolizovat jednotu Horního a Dolního Egypta. Pravděpodobnější se ovšem jeví ta skutečnost, že původní sklon stěn byl příliš prudký a proto byli Egypťané nucení sklon stěn snížit.

Lomená pyramida, pohled do nitra

Interiér Lomené pyramidy je velmi originální. Najdeme zde takové stavební prvky, které se nevyskytují v žádné z později postavených pyramid. Neobvyklé jsou zejména dva vchody do pyramidy z různých světových stran a výškových úrovních. Severní vchod v severo-jižní ose pyramidy je umístěný 12 m nad zemí. Pokračuje sestupnou chodbou do hloubky 25 m, kde se z úzké předsíně s přečnělkovou klenbou zvedá schodiště, které vede do tzv. dolní komory. Krátkou pasáží za touto komorou se v jihovýchodním rohu dostaneme do svislé, částečně poškozené šachty, které dostala jméno „komín“. Zajímavé je, že je umístěna přesně v ose pyramidy.

Západní vchod do Lomené pyramidy leží asi ve výšce 33 m. Následuje sestupná chodba, která je na dvou místech opatřena speciálně konstruovanými zátarasy. Chodba ústí do tzv. horní komory, která má také přečnělkovou klenbu. Na jednom z bloků této klenby byl nalezený hrubě načrtnutý kurzívní nápis s kartuší, obsahující Snofruovo jméno. Obě komory byly propojeny úzkým nepravidelným tunelem, který je vysekaný ve zdivu jádra pyramidy.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě