Radžedefova pyramida v Abú Rawáš - Starověký Egypt

Radžedefova pyramida v Abú Rawáš

Napsal Felgr Pavel on .

Radžedef opustil královské pohřebiště v Gíze (dosud není zcela známo proč, teorii o tom, že to je důkaz dynastických sporů mezi syny Cheopse (Chufeva) zatím nic věrohodného nedokazuje) a založil si nové - 7 km severněji na skalnatých pahorcích u vesnice Abú Rawáš. Pyramidu, kterou si zde nechal postavit pojmenoval "Radžedefovo hvězdné nebe." Radžedefova pyramida je umístěna ze všech egypských pyramid nejseverněji. Jako první ji zkoumal Perring a po něm Lepsius. Přes několik dalších výzmumů zůstavají mnohé otázky nevysvětleny.

pyramida
 
Základní údaje o pyramidě:
původní délka základny: 106 m
původní výška pyramidy: 57 - 67 m
úhel sklonu stěn: 48° - 52°

Jádro Radžedefovy pyramidy

Jádro Radžedefovy pyramidy je částečně z upraveného podloží a z bloků místního vápence. Do dnešních dnů se z jádra pyramidy dochovalo asi patnáct horizontálně kladených vstev, z obložení se nezachovalo vůbec nic. Délka strany základny byla 106 m a současná výška dosahuje cca 11 m. Neví se ani přesný úhel sklonu stěn pyramidy, většinou se odhady pohybují mezi 48° - 52°. Objevily se ale také domněnky, že mohlo jít o velmi strmou pyramidu (60°) a později rozebranou, nebo o nedokončenou, nebo dokonce o stupňovitou.

Pyramidu obklopovala 2,5 metru široká zeď. V jihozápadním rohu komplexu se nacházela satelitní pyramida, která podle Rinaldiho patřila manželce Radžedefa, podle Stadelmanna byla sloužila pro kultové účely. Nacházel se tu také zádušní chrám, který se od ostatních zádušních chrámů z období Staré říše podstatně lišil.

Podle názoru většiny egyptologů byl komplex stavěný velice narychlo a většina staveb, jako i pyramidy, zůstali nedokončené. Émile Chassinat předpokládal, že faraóna, kterého stihl stejný osud jako Kauaba , se pokoušeli vymazat z historie a jeho památky měly být odsouzeny k zatracení.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě