Pyramidy Střední říše - Starověký Egypt

Terasovitá hrobka Mentuhotepa II. v Dér el-Bahrí

Napsal Felgr Pavel on .

Mentuhotep II. pocházel z Théb (Vasetu) a na konci 1. přechodného období sjednotil Egypt. V Thébách (Vasetu) si také nechal postavit hrobku a to i přes ten fakt, že hlavním městem Egypta byla Memfida (Mennofer). Pro stavbu hrobky zvolil skalnaté úbočí na západním břehu Nilu u dnešního Dér el-Bahrí. Zde měli hrobky jeho předchůdci, kteří byli pohřbeni ve skalních hrobkách s širokým nádvořím s dlouhými řadami pilířů.

Pyramida Amenemheta I. v Lištu (Iči-tauej)

Napsal Felgr Pavel on .

Původně „jen“ mocný vezír, ze kterého se později stal první panovník 12.dynastie – Amenemhet I. opustil Théby (Vaset) a skalní hrobku zde nechal nedokončenou a novou – pyramidový komplex, který nazval „Místa (kultu) Amenemhetova zjevování se v záři“ – si nechal postavit poblíž dnešního Lištu (Iči-tauej). Je velice pravděpodobné, že se blízko nacházelo nově založené a do dnešních dnů neobjevené hlavní město Ic tauej.

Pyramida Senusreta I. v Lištu (Iči-tauej)

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret I. si nechal, stejně jako jeho otec Amenemhet I., postavit pyramidu v Lištu (Iči-tauej), zhruba 1,5 km od pyramidy svého otce. Jeho pyramida se jmenovala „Senusret shlíží na Obě země“ a bylo o něco vyšší než pyramida Amenemheta I., ale v základních rysech se od ní příliš nelišila. K její stavbě byl použit převážně vápenec z lomů nedaleko Lištu (Iči-tauej).

Pyramida Amenemheta II. v Dahšúru

Napsal Felgr Pavel on .

Jestliže předchůdci Amenemheta II. zvolili za místo svého posledního odpočinku Lišt (Iči-tauej), Amenemhet II. si pro stavbu své pyramidy zvolil Dahšúr. Svoji pyramidu si nechal postavit na okraji pouště východně od Červené pyramidy faraona Snofrua. Pyramida se nazávala „Amenemhet je dobře zaopatřen“, dnes ale připomíná spíše šedočernou hromadu sušených cihel, což je v rozporu s jejím místním pojmenováním „Bílá pyramida“. Tento název může souviset se skeletem jádra pyramidy, který z ní kdysi vyčníval a byl z bílých vápencových bloků.

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě