Pyramidy Střední říše

Původně „jen“ mocný vezír, ze kterého se později stal první panovník 12.dynastie – Amenemhet I. opustil Théby (Vaset) a skalní hrobku zde nechal nedokončenou a novou – pyramidový komplex, který nazval „Místa (kultu) Amenemhetova zjevování se v záři“ – si nechal postavit poblíž dnešního Lištu (Iči-tauej). Je velice pravděpodobné, že se blízko nacházelo nově založené a do dnešních dnů neobjevené hlavní město Ic tauej.

Jako první prozkoumal pyramidu Amenemheta I. v roce 1882 Maspero, který si všiml toho, že na stavbu pyramidy byly použity znovu kamenné bloky, které pocházely ze starších královských staveb z oblasti Memfidy (Mennoferu). Do dnešních dní se z pyramidy bohužel dochovaly jen asi 20 metrů vysoké rozvaliny.

Na počátku 12.dynastie se prosadil totiž jiný způsob stavby pyramid, než který se používal v období Staré říše. Získat ve Fajjúmské oáze dostatek kvalitního vápence byl problém, ale hlíny k výrobě sušených cihel bylo víc než dost. Postupovalo se tedy tak, že se z kamenných bloků postavil skelet zdí a to jak po úhlopříčkách, tak i kolmo na budoucí stěny pyramidy. Do tohoto skeletu se pak kladly sušené cihly, hlína nebo další odpadní stavební materiál. Na takovéto jádro byly položeny bloky kvalitního vápencového obložení.

pyramida
Základní údaje o pyramidě:    
šířka základny: 84 m    
výška pyramidy: 59 m    
úhel sklonu stěn: 54°27'    

Pyramida Amenemheta I., pohled do nitra

Vchod do podzemí pyramidy Amenemheta I. ležel uprostřed severní strany na úrovni základny – tak jak to bylo obvyklé v pyramidách z období Staré říše. Vůbec ze stavby je patrné, že se stavitelé nechali inspirovat stavbami z obodbí Staré říše – zejména pyramidymi v Dahšúru a jižní Sakkáře, které byly nejblíže. Nad vchodem stála severní kaple, ve které se za neúpravými dveřmi otevírala chodba, která vedla do pohřební komory.

Chodba byla obložena bloky červené žuly a stejné bloky tvořily také zátarasy. Ústíla do místnosti čtvercového půdorysu, která se nacházela ve svislé ose pyramidy a v její podlaze se otevírala šachta, která vedla přímo do pohřební komory. Dnes přístup do této části pyramidy znemožňuje množství spodní vody, která sem prosakuje v takovém množství, že všechny pokusy o její odčerpání selhaly.

Zádušní chrám Amenemheta I.

Zádušní chrám Amenemheta I. se nachází před východní stranou pyramidy a měl své vlastní jméno – „Velebná je Amenemhetova krása“. Oproti podobným stavbám z období Staré říše měl však velmi malé rozměry. Původně byl orientovaný východo-západně, ale do dnešních dnů nezůstalo z chrámu téměř nic.

Kolem pyramidy i zádušního chrámu vedly dvě ohradní zdi. v prostoru mezi první a druhou ohradní zdi byly nalezeny hrobky členů královské rodiny a dvořanů. Při západní straně pyramidy byly ve dvou řadách šachtové hroby, další hrobky ležely na jiných místech – například u jihovýchodního nádvoří ležela hrobka vezíra Antefikera.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.