Pyramida Amenemheta II. v Dahšúru - Starověký Egypt

Pyramida Amenemheta II. v Dahšúru

Napsal Felgr Pavel on .

Jestliže předchůdci Amenemheta II. zvolili za místo svého posledního odpočinku Lišt (Iči-tauej), Amenemhet II. si pro stavbu své pyramidy zvolil Dahšúr. Svoji pyramidu si nechal postavit na okraji pouště východně od Červené pyramidy faraona Snofrua. Pyramida se nazávala „Amenemhet je dobře zaopatřen“, dnes ale připomíná spíše šedočernou hromadu sušených cihel, což je v rozporu s jejím místním pojmenováním „Bílá pyramida“. Tento název může souviset se skeletem jádra pyramidy, který z ní kdysi vyčníval a byl z bílých vápencových bloků.

pyramida
Základní údaje o pyramidě:    
šířka základny: 84 m    

Pyramida Amenemheta II., pohled do nitra

Jádro pyramidy Amenemheta II. bylo ze sušených cihel se skeletem, který byl pravděpodobně z bílého vápence. Vchod do pyramidy ležel uprostřed severní strany na úrovni základny. Následovala sestupná chodba z vápencových bloků, která byla vybudována podobným způsobem jako v pyramidě Neferirkareově z 5.dynastie. Nad plochým stropem byl ještě sedlový strop, který byl z vápencových desek. Sedlový strop pomáhal redukovat tlak, který byl na chodbu shora. Sestupná chodba na dolním konci přecházela ve vodorovnou, a ústila do pohřební komory.

Pohřební komora byla v pyramidě Amenemheta II. umístěná ve svislé ose pyramidy, ve vodorovné chodbě před pohřební komorou byl zátaras v podobě dvou svislých žulových desek. Strop pohřební komory byl chráněn – podobně jako sestupná chodba – sedlovým stropem. Plán pohřební komory byl ale poněkud nepravidelný – částečně zasahovala i pod úsek chdoby se zátarasem, její hlavní část ale byla orientovány východo-západně. U západní stěny byl sarkofág vyrobený z křemence.

Zádušní chrám Amenemheta II. byl téměř úplně zničen – možná se jmenoval „Osvícené je místo Amenemhetova potěšení“, bezpečně to ale není prokázáno. Jeho zbytky jsou před východní stranou pyramidy, ale podrobně zkoumány zatím nebyly. V prostoru mezi západní stranou pyramidy a západním křídlem ohradní zdi objevil de Morgan hrobky, ve kterých byli pohřbeni členové faraonovi rodiny – princ Amenemhetanch a princezny Ita, Chnemet, Itueret a Sithathormeret.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě