Pyramidy Střední říše

Posledním mocným faraonem 12.dynastie byl Amenemhet III. a v prvním roce své vlády zahájil stavbu své pyramidy v Dahšúru. To ovšem nemohl zdaleka tušit, jaké problémy tuto stavbu nakonec stihnou. Historie se opakovala a stalo se to nazdory tomu, že nedaleko místa, kde si nechal Amenemhet III. postavit pyramidu, stála lomená pyramida faraona Snofrua. Pyramida, kterou si zde tehdy Amenemhet III. nechal postavit se jmenovala „Amenemhet je mocný“ – dnes je z ní ale jen šedočerná ruina.

pyramida
Základní údaje o pyramidě: Popis pyramidy:
šířka základny: 105 m A   vchod k pohřebním komorám královen
výška pyramidy: 75 m B   pohřební komora královny Aat
úhel sklonu stěn: 57°15'50" C   pohřební komora královny Neferuptah ???
  D   pohřební komora
  E   jižní hroby
  F   severní kaple
  G   zádušní chrám
  H   vchod k pohřební komoře panovníka

Pyramida Amenemheta III., pohled do nitra

Jádro pyramidy Amenemheta III. bylo postaveno ze sušených cihel, ale oproti pyramidám, které se stavěly na počátku 12.dynastie v něm chyběl zpevňující skelet z kamenných zdí. Cihlové jádro pyramidy bylo uspořádáno do stupňů, aby byla zajištěno co nejlepší stabilita 5m silného vápencového obložení a jednotlivé bloky obložení byly spojovány nezvyklý způsobem – pomocí dřevěných svlaků. Na vrcholku pyramidy byl pyramidion z černošedé žuly, který byl ze všech stran zdoben nápisy a náboženskými symboly. Pyramidion byl objeven před východní stranu pyramidy v suti v roce 1900, kdy Památková správa nařídila inspekci Dahšúru. Nyní je pyramidion umístěn v Egyptském muzeu v Káhiře.

Substruktura pyramidy je složitější a členitějí než u předchozích pyramid 12.dynastie. Skládala se ze dvou částí – jedna patřila panovníkovi a druhá jeho manželkám. Obě části byly propojeny chodbou. Vchod do panovníkovi části byl od východu na úrovni první vrstvy základových bloků poblíž jihovýchodního nároží. Cesta (zpočátku se schodištěm) vedla do vstupní chodby a následně do celé soustavy chodeb, šachet, zátarasů a komor – všechny byly obloženy vápencem a leží na různých výškových úrovních. Vstupní chodba se asi po 20m lomila k severu a v místě zlomu se na ni od západu napojovala chdoba vedoucí od pohřebních komor královen.

Pohřební komora Amenemheta III.

Panovníkova pohřební komora ležela nedaleko svislé osy pyramidy (je pravděpodobné, že měla ležet přímo v ose pyramidy a stavitelům se jen nepodařilo v podzemí místo pro pohřební komoru přesně zaměřit). Pohřební komora byla obložena bloky jemného vápence a byla orientována západo-východním směrem. U západní stěny stál sarkofág z červené žuly s podstavcem, který byl (podobně jako v hrobce Senusreta III.) zdoben nikami, které uspořádáním napodobovaly ohradní zeď Džoserova pyramidového komplexu v Sakkáře.

Pohřební komory královen

Systém chodeb hrobu Amenemheta III. se nacházel ve východní části pyramidy, systém hrobu královen pak v její jihozápadní části. Vchod k pohřebním komorám královen byl západní stranou a stejně jako východní vchod k hrobu faraona ležel v první vrstvě základových bloků. První (západnější) komora patřila královně Aat, druhá pak pravděpodobně královně Neferuptah. U západní stěny pohřební komory královny Aat byl sarkofág, který se výzdobou i materiálem velmi podobá sarkofágu Amenemheta III. Královna zemřela ve věku přibližně 35 let. Také ve druhé pohřební komoře královny (pravděpodobně se jedná o Neferuptah, ale dostatečné důkazy zatím nejsou) byl stejný sarkofág jako v Aatině komoře.

Další větev podzemních komor, chodeb a kaplí tvoří tzv. jižní hrob. Vychází ze vstupní chodby do panovníkova systému a je umístěn zhruba pod jižní stranou pyramidy. Je označován jako určitá analogie Jižní hrobky v pyramidovém komplexu Džosera v Sakkáře. Zádušní chrám byl před východní stranou pyramidy a byl poměrně jednoduchý. Dominantou západní části byla dlouhá obětní síň, dominantou východní části pak otevřený dvůr s 18ti žulovými osmistvolovými papyrovými sloupy.

Kolem pyramidy Amenemheta III. i kolem zádušního chrámu byly dvě ohradní zdi ze sušených cihel, které byly omítnuty a obíleny. Vnitřní zeď zahrnovala západní část zádušního chrámu a byla zdobena výklenky, vnější ohradní zeď výklenky neměla a zahrnovala i východní část zádušního chrámu. Severně od pyramidy mezi vnitřní a vnější ohradní zdí byla objevena řada deseti šachtových hrobů, které patří členům královské rodiny. Druhý hrob od východu patří faraonově dceři Nebheteptichered.

Trhliny a přesun do Hawáry

Ačkoliv byl systém podzemních chodeb a komor velice důmyslný, panovník zde nikdy nebyl pochován. Stavitelé totiž opakovali chybu, které se dopustili jejich předchůdci při stavbě Lomené pyramidy pro faraona 4.dynastie Snofrua. Obě pyramidy stály na nestabilním jílovcovém podloží, do kterého bylo vybudováno „bludiště“ podzemních chodeb a komor. Zespodu sem ale prosakovala voda z nedalekého údolí a tak jílovec nebyl tak pevný, jak by byl na výše položeném místě. Nakonec se v závěru stavby začaly objevovat v podzemních místnostech hrozivé trhliny a tak byla stavba okolo 15tého roku vlády Amenemheta III. dokončena a hned opuštěna. Bylo rozhodnuto postavit pyramidu novou na bezpečnějším místě – a volba padla na Hawáru ve Fajjúmské oáze.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.