Pyramida Senusreta I. v Lištu (Iči-tauej) - Starověký Egypt

Pyramida Senusreta I. v Lištu (Iči-tauej)

Napsal Felgr Pavel on .

Senusret I. si nechal, stejně jako jeho otec Amenemhet I., postavit pyramidu v Lištu (Iči-tauej), zhruba 1,5 km od pyramidy svého otce. Jeho pyramida se jmenovala „Senusret shlíží na Obě země“ a bylo o něco vyšší než pyramida Amenemheta I., ale v základních rysech se od ní příliš nelišila. K její stavbě byl použit převážně vápenec z lomů nedaleko Lištu (Iči-tauej).

pyramida
Základní údaje o pyramidě: Popis pyramidy:  
šířka základny: 105 m A   kultovní pyramida  
výška pyramidy: 61,25 m B   komplex královny Nofret I.  
úhel sklonu stěn: 49°24' C   komplex princezny Itakajety  
  D   zádušní chrám  

Pyramida Senusreta I., pohled do nitra

Jádro pyramidy Senusreta I. bylo na plošině z kamenných bloků a bylo zpevněno skeletem kamenných zdí. Volný prostor vyplňovala suť z vápence, písku a odpadního stavebního materiálu. Obložení tvořily bloky jemného bílého vápence.

Pod dlažbou severní kaple začínala sestupná chodba, která ale nepokračovala v ose pyramidy jak tomu bylo u Amenemheta I., ale odkláněla se k jihovýchodu podobně jako u některých pyramid z 5.dynastie. U vchodu byla chodba obložena žulou a dodnes zde najdeme obrovské bloky, některé dosahují hmotnosti až 20 tun, jejího původního uzávěru – také z žuly. Podzemí je – podobně jako v pyramidě Amenemheta I. – zatopeno vodou. Předpokládá se, že pohřební komora se nachází asi 24m pod základnou.

Pyramidu Senusreta I. obklopovala vnitřní ohradní zeď, která zahrnovala také západní polovinu zádušního chrámu a malou kultovní pyramidu. Tato zeď byla postavena z vápencových bloků a jedná se o naprosto unikátní stavební dílo. Její vnitřní povrch byl totož v pravidelných intervalech (rozestup 5m) zdoben úzkými panely, které zdobyly obrazy ve vysokém reliéfu.

Na dolní části panelu byla zobrazena božstva plodnosti přinášející dary, horní část pak zdobilo stylizované průčelí panovníkova paláce s jeho jmény – vždy se zde vyskytovalo Horovo jméno Anchmesut a střídavě pak trůnní jméno Cheperkare nebo rodné jméno Senusret. U jihovýchodního nároží stála malá kultovní pyramida, podobně jako tomu bylo v pyramidových komplexech Staré říše.

Zádušní chrám Senusreta I.

Zádušní chrám Senusreta I., který se nazýval „Sjednocena jsou místa Senusretova (kultu)“, byl později zloději kamene téměř zničen, ale dochovaly se dostatečně velké zbytky dlažby, které umožnily rekonstrukci původního plánu. Ten velice nápadně připomíná zádušní chrámy z období pozdní 5.dynastie a z období 6.dynastie.

Západní (intimní) a východní část zádušního chrámu oddělovala příčná chodba. V zádušním chrámu byl objeven jeden důležitý nález – v části „antichambre carrée“ spojující kapli s pěti nikami s obětní síní byl v dlažbě objeven základový blok z červené žuly a na něm otisk sloupu, který kdysi podpíral strop. Zajímavé je, že sloup byl dvanáctistvovolý, pravděpodobně papyrový. To nebývalo běžné, protože ve starších chrámech bývaly sloupy spíše oktogonální nebo válcovité.

Údolní chrám u pyramidy Senusreta I.

Údolní chrám pyramidy Senusreta I. leží zasypán pískem na rozhraní pouště a nilského údolí, ale dosud nebyl přesně lokalizován ani archeologicky zkoumán. Se zádušním chrámem ho spojovala vzestupná cesta, která ale spíše než vzestupnou cestu Amenemheta I. připomínala vzestupnou cestu Mentuhotepa II. v Thébách (Vasetu) – byla zastřešená a uvnitř byly v pravidelných intervalech hluboké výklenky, kde byly panovníkovy polychromované vápencové sochy v nadživotní velikosti. Sochy byly usirovského typu a měly střídavě hornoegyptskou nebo dolnoegyptskou korunu.

Mezi vnitřní a vnější ohradní zdí je rozlehlé prostranství, na kterém bylo objeveno 9 pyramidových komplexů – 3 jsou při jižní zdi a po dvou při západní, severní a jižní straně pyramidy. Dodnes byly přesně identifikovány pouze dva – jeden patří královně Nofret I. a druhý princezně Itakajet. Královna Nofret I. byla dcerou Amenemheta I. a byla první královnou, jejíž jméno bylo zapsáno do kartuše.

Související články

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě