Rozhovor s Janou Mynářovou 7. část - Starověký Egypt

Rozhovor s Janou Mynářovou 7. část

Napsal Felgr Pavel on .

15. A pokud se podíváme tedy podíváme na Tutanchamonovu smrt, předpokládáte, že se stal obětí spiknutí nebo řekněme bojů mezi Haremhebem a Ajem, nebo že zemřel v důsledku pádu z vozu a případné otravy?
Já bych v tomto případě nehledala žádnou konspiraci – proč by Aj nechával zabít panovníka, kterého měl de facto naprosto ve své moci? Panovníka, který vykonává to, co v podstatě Aj rozhodne a doporučí? V souvislosti s posledním zkoumáním mumie bych se přiklonila k tomu, že Tutanchamon zemřel mlád na následek nějakého zranění v důsledku nějaké infekce.

16. Tím jsme se dostali k Tutanchamonovi a jeho mumii. Existuje několik snímků, které zachycují mumii faraona v neporušeném stavu s kompletním hrudním košem, s náhrdelníkem a pohlavními orgány. Tyto snímky se datují do roku 1922 – 1924. Když byla mumie Tutanchamona zkoumána v roce 1968, ale v tuto chvíli část hrudního koše chybí a chybí i pohlavní orgány. Lze to přičítat – tak jak to je uvedeno v některých pramenech – druhé světové válce, kdy Údolí králů nebylo tak pečlivě střeženo?
To je situace, která je pochopitelně dost dobře možná, ale nemusíme v tom hledat jen 2. světovou válku. Je to de facto 40 let, kdy mumie nebyla zkoumána, k poškození mohlo dojít při nějakém vyšetření či prostě jen následkem podmínek, ve kterých byla mumie uložena – nehledala bych v tom úmysl, spíš se jednalo podle mého o nešťastnou náhodu.

17. S tím by se dalo souhlasit, ale přední část hrudního koše je oddělena poměrně čistým řezem, takže tam se podle mého názoru nemohlo jednat o nešťastnou náhodu.
My nevíme, co se s mumií Tutanchamona oněch 40 let dělo a pokud zde proběhl nějaký výzkum, který není zdokumentován nebo o kterém nevíme, těžko spekulovat. Stát se může pochopitelně cokoliv, ale tak jak jste říkal, další zdokumentovaný výzkum mumie máme až z roku 1968 a pokud do té doby proběhl jakýkoliv výzkum, mohlo pochopitelně dojít k poškození mumie Tutanchamona.

18. Profesor Harrison, který vedl výzkum mumie faraona Tutanchamona v roce 1968, objevil v lebce krevní sraženinu, která byla pokryta zvápenětělou vrstvou. Z toho vyvodil závěr, že se mohlo jednat o smrtelné zranění. Oproti tomu CT snímkování mumie z roku 2005 ukázalo, že se mohlo jednat o poškození lebky během procesu mumifikace. Nakolik je podle Vás možná varianta profesora Harrisona a nakolik je možná varianta infekce v důsledku zranění?
Já bych v tomto případě věřila novějším metodám, protože výzkum profesora Harrisona probíhal v šedesátých letech a tehdejší technické vybavení a dnešní technické vybavení nelze srovnávat. Nové snímkování odhalilo, že se nejedná o krevní sraženinu, ale že to jediné co je vidět je drobný úštěpek kosti, ke kterému mohlo velice jednoduše dojít při manipulaci s tělem v rámci procesu mumifikace, takže tady bych za klíčové zranění považovala zlomeninu stehenní kosti.

19. Co říkáte na teorii Arnošta Vašíčka, který ve své knize Egyptské záhady zmiňuje skutečnost, že v KV62 byly objeveny mumie dvou dětí, což nebylo typické pro hrobky mužů, ale bylo to typické pro hrobky matky dětí?
S tím bych zásadně nesouhlasila, protože zvlášť za vlády 18. dynastie byly královské hrobky budovány jako hrobky rodinné. Víme, že Amenhotep III. nechal ve substruktuře hrobky zbudovat několik prostor, které jsou zcela jednoznačně pohřebními komorami a jedna z nich byla nepochybně určena pro královnu Teji, další mohly být zamýšleny jako místa pro pohřeb jeho dalších dcer, které získaly v průběhu svého života titul velkých královských manželek. Totéž platí o královské hrobce v Amarně, byť tato hrobky zůstala nedokončená. Je ale zřejmé, že měla pojmout pohřby Amenhotep IV. Achnatona a královny Nefertiti. Je otázkou, kde byla později pohřbena princezna Baketaton – je docela dobře možné, že byla pohřbena právě do této hrobky.

Takže to, že do hrobky Tutanchamona, která ještě navíc původně nebyla zamýšlena jako hrobka faraona, ale pravděpodobně se jednalo o hrobku Aje, který byl poté pohřben do hrobky určené právě Tutanchamonovi, není nic neobvyklého, že do hrobky panovníka byly uloženy dvě mumie dvou předčasně narozených dcer. Není to tedy nic neobvyklého.

pokračování

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.
  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.
  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě