Rozhovor s Janou Mynářovou 8. část

20. Zmínila jste, že hrobka KV62 byla původně určena pravděpodobně pro Aje, protože svou konstrukcí je velice jednoduchá. Oproti tomu hrobka WV23 by svým plánem splňovala parametry hrobky určené pro faraona. Zajímavé ale je, že tato hrobka leží poněkud stranou …
Ona není jediná, která leží poněkud stranou. To co dnes označujeme jako Údolí králů je vlastně centrální wádí, které má několik větví. Pokud se podíváme na topografii hory, tak vlastně celá ta hora je jedno velké pohřebiště, kde je jedno údolí vedle druhého používáno po staletí pro pohřby. Údolí králů je tak jedním z mnoha těchto wádí s tím, že máme tzv. centrální wádí a západní wádí. Hrobka Aje se nachází v západním wádí, ale není tu osamocena.

Je tu ještě hrobka Amenhotepa III. a také tu je hrobka, jejíž stavba byla započata v době, kdy nastoupil na trůn Amenhotep IV., kterou si pochopitelně v Thébách (Vasetu) začal budovat, protože minimálně 4 až 5 let své vlády strávil v Thébách (Vasetu). Pokud bychom tedy dnešní Ajovu hrobku vzali jako hrobku původně určenou pro Tutanchamona, tak to pouze zapadá do konceptu královské rodiny a tradice – Amenhotepa III., Amenhotep IV. a Tutanchamona.

21. Po Tutanchamonovi, Ajem a Haremhebovi, který byl označován za překlenovací most mezi Amenhotepem III. a Ramessem I. a tím se dostáváme k dynastii Ramessovců. Vrcholné období této dynastie nastalo za vlády Sethino I. a jeho syna Ramesse II., po smrti Ramesse II. ale pomalu přichází pád. Čím to bylo způsobeno?
Domnívám se, že se nedá mluvit pouze o jednom elementu, který by způsobil totální kolaps. Musíme si uvědomit, že na konci 20. dynastie byl egyptský stát naprosto ekonomicky vyčerpán. Víme, že docházelo ke zdražování obilnin, víme, jakým majetkem disponoval panovník a jakým majetkem disponovaly chrámy.

Ten kolaps má tedy několik aspektů – může to být například krize legitimity, uvědomme si, že největší panovník ramessovského období Ramesse II. vládl velice dlouho a právě takto dlouhá vláda bývá předzvěstí kolapsu, protože si musíme uvědomit, že došlo k narušení standardního koloběhu, kdy panovník trávil na trůnu 15 až 30 let a jeho nástupce v době usednutí na trůn byl obvykle ve věku 20ti let – tedy takový zdravý koloběh. V okamžiku, kdy Ramesse II. umírá v 67. roce své vlády a na trůn se dostává Merenptah – 13tý syn a také počet „královských princů“ obnáší vznik periferních královských linií. To znamená, že je to taková devalvace potenciálu být královským synem, protože těch královských synů a tím také královských žen a královských dětí je tolik, že autorita panovníka se rozdrobuje a rozdrobuje.

Dále je to ekonomický aspekt – panovníci po vládě Ramesse II. nedisponovali takovým majetkem jako jejich předchůdci, skutečnou ekonomickou hybnou silou byly chrámy, které vlastnily většinu půdy. Docházelo ke zpožďování výplat „státních zaměstnanců“ – řemeslníci v Dér el-Medíně, kteří měli přislíbeno navýšení plateb a toto navýšení se zpožďovalo dokonce stávkovali.

Za vlády Ramesse III. to je i komplikovaná situace – tím, jak je Egypt vyčleňován se může zdát, že mořské národy ohrozily existenci samotného Egypta, ale situace se má tak, že tyto etnické pohyby, které jsou zaznamenány v celé oblasti východního Středomoří je obecný fenomén, který byl pro Egypťany něčím neobvyklým, protože Egypťané měli dost svých starostí na to, aby sledovali, co se děje za hranicemi.

22. Už jste zmínila, že Ramesse II. vládl téměř 70 let a po jeho vládě přichází období úpadku – tady by se asi nechala najít určitá paralela mezi Ramessem II. a Pepim II., jehož vláda trvala podle některých pramenů až 90 let.
Určitě, když si uvědomíme, že i když egyptská společnost prošla po staletí určitým vývojem, základní struktura byla stále stejná. Byť se částečně změnilo postavení panovníka mezi Starou říší a Novou říší, tak základní principy zůstávaly stejné. To znamená, že ekonomické vyčerpávání i neschopnost kontrolovat celé území je stejné v případě Pepi II. i Ramesse II., který měl sice výhodu, že egyptský stát byl lépe zaběhlý. Merenptah do značné míry navázal na svého otce, ale představme si situaci …

Ramesse II. vládne téměř 70 let – jako dobrý panovník následuje obraz svých předků, zejména Amenhotepa III. to znamená enormní stavební aktivita, která ekonomicky stát musí nesmírně vyčerpávat, s tím souvisí oslavy svátků. Pak to jsou vojenské výpravy, kdy část kořisti zůstává panovníkovi, ale velká část je věnována chrámům, ze kterých se stávají nezávislé ekonomické jednotky.

Prvních 30 let vlády Ramesse II. stát může fungovat poměrně spolehlivě – svátek sed, svátek královského jubilea přináší nové stavební aktivity a velké oslavy. Většina panovníků považuje skutečnost, že oslaví svátek sed za cosi výjimečného a vynikajícího – u některých máme doloženo několik svátků sed, jako například u Amenhotepa III., protože po třicátém roce vlády se svátek sed, při kterém dochází k obnovení královských sil a královské moci, opakuje každé 3 roky. A teď si uvědomme, že to je jen jeden z mnoha svátků …

Takovéto vzestupy a pády jsou v Egyptě, ale nejenom v Egyptě, běžnou záležitostí a my v tom někdy hledáme něco složitého, ale je to prostě něco, co funguje všude a pořád.

Dokumentární filmy

Informace o webu

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.