fbpx

4. A co lokalita v Západní poušti?
V Západní poušti probíhá třetím nebo čtvrtým rokem výzkum, který navazuje na obecnější tendence v egyptologii. Egypt je rozsáhlé území, které je plné památek starověku, takže pozornost se v různých obdobích soustřeďuje na různé oblasti. Zhruba od 80tých let egyptská strana projevuje zájem také o to, aby byly zkoumány oblasti mimo nilské území. To souvisí s tím, že se Egypťané snaží zmírnit tlak na samotné nilské území – rozvíjejí se tam velké meliorační projekty jako je oáza v Západní poušti nebo na Sinaji – ale také se snahou rozptýlit turisty, aby se nesoustřeďovali jen na několik vybraným míst, ale aby poznávali i další části Egypta.

Do tohoto úsilí se před čtyřmi lety zapojil i náš ústav ve spojení s našimi kolegy v Egyptě. Práce v Egyptě probíhá ve spolupráci s Nejvyšší radou pro památky Egypta. Projekt v Západní poušti je zatím v počátečním stavu, byl proveden pouze povrchový průzkum, kde se objevilo několik zbytků osídlení ze starší a střední doby kamenné, mnoho dokladů osídlení především z prvních století našeho letopočtu. Kromě povrchového výzkumu začínají nyní také archeologické výzkumy.

5. Zmínil jste Nejvyšší radu pro památky Egypta – jaké jsou Vaše osobní zkušenosti s doktorem Zahi Hawassem?
Doktor Zahi Hawass je náš starý a velmi dobrý známý. Já jsem se s ním prvně setkal v roce 1975, kdy byl ještě řadovým inspektorem v Gíze. Je žákem jednoho z našich egyptských kolegů, který získal doktorát u nás v Praze. Doktor Zahi Hawass pak získal doktorát v USA, i když se uvažovalo o tom, že by mohl jít na studium do Prahy. Je to velmi dobrý přítel profesora Vernera, dlouholetého ředitele ústavu, takže vztahy jsou velice dobré. V současné době studují v Praze dva spolupracovníci doktora Hawasse.

6. Zmínil jste, že doktor Hawass pracoval jako inspektor v Gíze, čímž jste mi trochu nahrál. Já jsem se na doktora Hawasse ptal záměrně, protože když se na počátku 20. stol zkoumala Velká pyramida (Cheopsova pyramida) v Gíze, sehrál při tomto výzkumu právě doktor Hawass dost klíčovou roli. Při zkoumání pyramidy (resp. větracích šachet) dospěl k závěru, že nemá smysl pokračovat ve zkoumání těchto šachet dále, podobně se pak zachoval při zkoumání šachtové hrobky, kdy ve třetím poschodí byl v komoře nalezen na ostrůvku sarkofág a z komory vedl tunel, který doktor Hawass po části průzkumu prohlásil jako za bezpředmětný. Co si o tom myslíte?
Tohle je poněkud složitější záležitost. Pokud jde o první věc – zkoumání šachet nebo komínů vedoucích z hlavní pohřební komory, protože stále ještě nevíme úplně přesně k čemu sloužily – něco podobného vede z pohřební komory královniny. Ty ale končí někde v prostoru. Šachty vedoucí z hlavní pohřební komory, kde byl pravděpodobně i Cheops (Chufu) sám pohřben, končí až na současném povrchu pyramidy.

Tyto šachty zkoumalo několik expedic – první, kdo použil robota byl inženýr Rudolf Gantenbrink. Ten tam vpustil robota, který se zarazil o nějakou překážku. Bylo kolem toho mnoho spekulací (nakonec u Velké pyramidy se neustále spekuluje o mnoha věcech, které jsou někdy velmi zvláštní a já osobně se přiznám, že jim příliš nevěřím. Tenkrát po tom prvním zkoumání, které skončilo ve ztracenu, byl pokus obnoven. Ten ale egyptská strana zamítla a místo toho tam nasadila vlastní robot ve spolupráci s National Geographic, což řekněme je v souladu i s tím, že turistika je jeden z hlavních příjmů státního rozpočtu. K překážce, která byla objevena naposled, poslali robota, který tam vyvrtal otvor, tím poté spustili kameru a našli další překážku s bronzovým nebo měděným hákem. Nedá se tam očekávat nějaká velká komora, protože kanály fungují – dříve tam průvodci dělali pokus se svíčkou, kterou zapálili, dali k šachtě a plamínek se ohnul do šachty.

On to není tak překvapivý závěr, protože něco podobného se stalo před zhruba 20ti lety, když zkoumali prostor druhé sluneční bárky faraona Cheopse (Chufeva). Jedna je složena v muzeu, druhá byla objevena spolu s první v 50tých letech složená v jámě. Tam také navrtali díru do bloků a pustili dovnitř kameru. Tehdy to bylo ještě v době, kdy se začalo mluvit o oteplováním země, takže byla velká očekávání, že se tam podaří najít vzduch z doby stavitelů pyramid. Kameru tedy vzduchotěsně utěsnili, vpustili ji dovnitř a před kamerou se jim “prošel” skarab, který určitě nebyl z té doby.

Pokud jde o tu třípatrovou hrobku, to je hrobka, která je asi 200 m od Velké pyramidy. Vlastní pohřební komora a sarkofág je z doby někdy okolo 600 – 500 př.n.l. Možná přitom byla použita i některá starší hrobka, protože podzemí je tam dost provrtané, takže připomíná ementál. Hrobka je také pozoruhodná tím, že ještě před 25ti lety sloužila jako vodárna pro místní inspektorát (tam měli nataženou rouru, kterou jsem tam ještě viděl). Dole je to složité, protože je hodně vysoko spodní voda. Takže ten sarkofág, nebo to co se dá říct, že je sarkofág, je z mateřské skály ze strany otesaný do podoby velkého sloupu a do toho byl umístěn vlastní sarkofág. Víko sarkofágu je odstraněné už někdy od starověku.

Ten tunel o kterém jste mluvil je taková zlodějská díra, která je v koutě toho prostoru. Jestli někam vede, tak do nějaké sousední hrobky nebo do nějaké jiné díry. Je to takový tunýlek o velikosti 50 nebo 60 cm. Sám bych tam nelez a ani bych tam nikoho neposlal.

pokračování