Rozhovor s Ladislavem Barešem

1. Jak jste se dostal ke studiu egyptologie a co Vás na ni zaujalo?
Od mala jsem se zajímal o dějiny, což souviselo s tím, že jsem vyrůstal v Plzni a potom ve Stříbře, což je známé historické město a v podstatě v okamžiku, kdy jsem se hlásil ke studiu na vysoké škole, jsem nepočítal s tím, že bych studoval egyptologii. Původně jsem chtěl studovat dějiny obecně, nakonec jsem se přihlásil na arabštinu a kulturní dějiny islámských zemí. Když jsem absolvoval přijímací zkoušky na tyto dva obory, tak se mne zeptali, jestli bych si nechtěl popovídat také s profesorem Žábou. Ten otevíral ročník a měl dva dobré studenty, ale jenom jeden má maturitu, což byla podmínka. Takže jsem si promluvil s profesorem Žábou a tím jsem se dostal na egyptologii.

2. Zmínil jste profesora Žábu – to jistě není neznámé jméno pro ty, kdo se zabývají starověkým Egyptem. Jaké s ním máte zkušenosti, jaký to byl člověk?
Profesor Žába byl velice výrazná osobnost. Byl takový organizační motor, který vytvořil podmínky pro naši současnou egyptologii. Vytvořil egyptologický ústav, pochopitelně pod záštitou profesora Lexy – jeho učitele, ale profesor Žába ústav organizoval a získal také podmínky pro práci v Egyptě. Svým způsobem jsme my všichni přímo nebo nepřímo jeho žáci. On bohužel zemřel velice mladý, bylo mu 54 let, ale po všech stránkách se jednalo o velice významnou a výraznou osobnost.

3. Mohl byste přiblížit činnost ČEgÚ v Egyptě – tedy v Abúsíru a v Západní poušti?
V současné době má ústav v Egyptě dva velké projekty. Jak jste říkal, jeden je v Abúsíru, který běží od roku 1960, pak od roku 1975 v podstatně rozšířenější podobě. V Abúsíru probíhá výzkum na třech místech – jednak v centrální části tohoto pohřebiště, kde se jedná o výzkum královského pohřebiště z doby těsně před polovinou 5. dynastie (tedy kolem roku 2400 př.n.l.), kde byl zatím asi největší úspěch objevení a prozkoumání nedokončeného pyramidy faraona Raneferefa. O tom nyní vychází poměrně rozsáhlá publikace. Vedle toho tam byly prozkoumány další stavby – tři pyramidové komplexy královen a v současné době se zkoumá jedna menší hrobka, která pravděpodobně patřila jednomu z princů.

Druhá část výzkumu v Abúsíru se týká výzkumu soukromých hrobek z konce Staré říše. Ta probíhá na nejjižnější části naší archeologické koncese, v podstatě na okraji známějšího pohřebiště v Sakkáře. Svým způsobem je vlastně pohřebiště v Abúsíru prodloužením pohřebiště v Sakkáře. Všechno jsou pohřebiště, která souvisela s tehdejším hlavním městem Memfidou (Menneferem). Toto novodobé rozdělení je trošku umělé. V této části bylo zatím prozkoumáno několik hrobek, byla tam objevena i nejstarší hrobka na naší koncesi, která pochází možná z konce třetí nebo ze začátku čtvrté dynastie. Hrobek tam bylo objeveno a prozkoumáno několik, nejvýznamnější je asi hrobka vezíra Kara (poz. satelitní snímek), jeho syna Intiho a některé další.

Na nejjižnější části probíhá také výzkum tzv. abúsírského rybníka (pozn. satelitní snímek této oblasti), což byla vodní plocha, která se přirozeně udržovala až do začátku 20. století. Vždy po záplavách tam natekla voda a zůstala až do další záplavy. Po zvýšení Asuánské přehrady v roce 1905 už záplavy v této oblasti nejsou, takže zhruba před 100 lety byla plocha meliorována. Dnes tam jsou zahrady a pole, ale je to zajímavé tím, že se jednalo o přírodní plochu, která odpradávna sloužila jako významný orientační bod a v souvislosti s vedlejším skalním útesem severní Sakkáry tvořila významnou dominantu, která byla centrem náboženského života od pravěku až do prvních století našeho letopočtu.

Třetí oblastí naší práce v Abúsíru je skupina velkých šachtových hrobek z doby přibližně 530 – 520 př.n.l. kde zatím byla prozkoumána necelá polovina tohoto pohřebiště, které je zajímavé tím, že je velice úzce vymezeno – jak časově tak prostorově, což v Egyptě nebývá tak obvyklé. Tam byly zatím prozkoumány dvě velké hrobky – jedna z nich patřila Vedžahorresnetovi a druhá knězi Iufaovi. Vedžahorresnet byl významný hodnostář v období na konci 26. dynastie v době, kdy Egypt dobili Peršané pod vedením krále Kambýsa. Tento hodnostář se objevil v blízkosti Kambýsa a Dareia I.

Iufaova hrobka je zajímavá tím, že to byl první objevený nevyloupený hrob po více než 50ti letech typu šachtové hrobky – do pohřební komory jsme se dostali v roce 1996 a sarkofág byl otevírán v roce 1998. Tehdy to byl jeden z nejvýznamnějších objevů v egyptologii.

pokračování

 

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.