fbpx
Český egyptologický ústav

10. Myslíte si tedy, že teorie, která říká, že Velká pyramida (Cheopsova pyramida) sloužila jako skrýš 42 knih Thowta se nezakládá na pravdě?
Podle mého názoru to je představa, která navazuje na některá vyprávění z konce staroegyptské civilizace, kdy se podobné představy objevují v bájích nebo legendách a kdy se Egypťané obraceli do minulosti a inspiraci hledali v dávných hrobkách. Oni tam hledali tedy nejen inspiraci, ale hledali tam i jiné věci, ale inspirace v tomto proudu byla asi rozhodující. Takže to spíš navazuje na tyto představy a nemáme důvod se domnívat, že by Velká pyramida (Cheopsova pyramida) nebo kterákoliv jiná pyramida byla něčím jiným než královskou hrobkou.

Pochopitelně nevíme, co přesně v ní bylo, protože žádná pyramida nebyla nalezena v původním stavu. Co přesně tedy v pyramidách bylo z takového inventáře, který by se dal odnést nevíme. V pyramidách se zachovaly sarkofágy, v některých pyramidách se dochovaly texty – tzv. texty pyramid, které jsou původní. Zachovaly se i některé "přípisky", které jsou z doby, kdy byly pyramidy prvně vyloupeny. Nejstarší přípisky jsou z doby kolem roku 2000 př.n.l.

11. Říkal jste, že se v pyramidách dochovaly sarkofágy. Pokud je tam sarkofág, tak lze předpokládat, že tam byl faraon pohřben. Proč se ale ve Velké pyramidě (Cheopsově pyramidě), a vlastně ani v dalších dvou pyramidách, nenašly žádné zbytky mumie nebo látek, které by dokazovaly to, že tam ten či onen faraon kdysi byl pohřben?
V některých pyramidách se našly zbytky mumií – z tohoto hlediska asi nejzajímavější je to v pohřební komoře pod velkou stupňovitou pyramidou faraona Džosera v Sakkáře, první pyramidou v Egyptě, alespoň podle toho, co zatím víme. Tam se našla mumifikovaná část lidské nohy. Tam je ale problém s tím, že profesor Loret (pozn. francouzský egyptolog), který v tomto pyramidovém komplexu pracoval, se domníval, že to je zbytek původního pohřbu faraona Džosera. Podle jiných, zejména tedy podle našeho antropologa profesora Strouhala, je ta část podstatně mladší – pravděpodobně z Antiky.

To, co se našlo nebo nenašlo v pyramidách souvisí s tím, do jaké míry byly otevřeny a přístupny. V pyramidách, které byly otevřeny dlouhá staletí, se v podstatě nenašlo nic. Právě Velká pyramida (Cheopsova pyramida) byla plná všelijaké suti a písku, který se tam vytahoval od nepaměti – vlastně od chalífy al-Maamúna (pozn. Byl to syn Hárúna ar-Rašída, známého z Pohádek tisíce a jedné noci, kolem 830 n.l.), který nechal do pyramidy prokopat současný vstup.

Jiná situace je tam, kde vnitřek pyramid (ať dokončených nebo nedokončených) zůstal zachován. Pokud mohu mluvit přímo o našich zkušenostech z Abúsíru, tak v nitru nedokončené pyramidy faraona Raneferefa se našly pozůstatky mumie, o které máme důvod soudit, že by mohla patřit panovníkovi. Tam se našly zbytky ruky plus nějaké další zbytky kostí s pozůstatky obinadel se stopami mumifikace. V jedné z malých pyramid královen – v pyramidě č.24 (zatím se nenašlo nikde jméno té královny) – se našly zbytky roztrhané mumie, která je téměř úplná. Jedná se o mumii mladé ženy, takže tam vše nasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o původní majitelku.

12. V Gíze je kromě tří pyramid také sfinga. Ponechme teď stranou to, zda je sfinga staršího nebo mladšího data, ale zaměřme se spíš na její polohu a orientaci. Sfinga leží na 30. rovnoběžce a hledí k východu. Na stejné rovnoběžce se nacházelo několik významných center – v Sýrii, v Indii nebo v Tibetu. Ve všech těchto centrech byl hlavní bůh zobrazován jako člověk s ptačí hlavou podobně jako byl v Egyptě zobrazován Thowt. Myslíte si, že šlo o podobnost čistě náhodnou nebo to cosi naznačuje?
Já bych řekl, že to je náhoda, protože v dobách starověku vyspělé civilizace vycházely z velice podobného základu. Jejich směr myšlení se tedy ubíral stejnými cestami – pochopitelně s určitými odlišnostmi, ale v tom bych neviděl žádnou bezprostřední souvislost.

13. Vy sám se specializujete na období kolem 1000 let př.n.l., což je období pozvolného úpadku egyptského státu. V Egyptě v tomto období vládla Sajská dynastie, která byla poté poražena Peršany, které vedl král Kambýses. Co si myslíte o této dynastii?
Sajská dynastie byla jedna z dynastií, které vedle sebe existovaly na přelomu 8. a 7. stol. př.n.l. V té době byl Egypt roztříštěn do několika státních nebo polostátních útvarů do určité míry samostatných. V Horním Egyptě vládla kněžská oligarchie soustředěná kolem Amonova chrámu v Thébách (Vasetu) (v dnešním Karnaku (Ipetisut)), Dolní Egypt byl rozdělen na několik území vojensky spravovaných různými vojenskými náčelníky. Do toho zasahovaly vnější velmoci – jednak od jihu Nubíjci (25. dynastie) a z druhé strany Asyřané, kteří vytvořili v oblasti Mezopotámie několikrát velkou říši. Tato novoasyrská říše při svém posledním vzepětí zasáhla i do Egypta, který Asyřané v roce 663 př.n.l. dobyli celý včetně Théb (Vasetu) (dnešního Luxoru (Ipetresejet)). Ten také vyplenili (což byla ve starověku zpráva, která se rozšířila po celém světě), a tím do určité míry vzniklo mocenské vakuum, které vyplnila Sajská dynastie. Psametik I. (zakladatel sajské dynastie) byl původně vládcem dosazeným Asyřany, ale tím, jak se asyrská říše dostávala na východě do vlastních problémů, se jeho pozice upevňovala. Asyrská říše nakonec zanikla na konci dlouhé vlády Psametika I. (vládnul přes 50 let).

Sajská dynastie se snažila obnovit moc Egypta, což se jí částečně dařilo, ale neměla šanci proti sjednocené perské říši, i když předposlední panovník této dynastie Amose II. se snažil získat podporu - uzavřel spojenectví s řeckým vládcem Polykratem na Samu, uzavřel spojenectví s vládcem Lýdie Gýgem, ale tyto koalice byly krátkodobé. Peršané porazili Gýga a Polykrates dal přednost dohodě s Peršany, takže Egypt zůstal osamocen. Ahmose II. zemřel a Psametik III. pak neměl šanci udržet se sám proti silné a dobře organizované armádě v čele s Kambýsem.

14. Tím se dostáváme do období, kdy v Egyptě vládli Peršané. Myslíte si, že jejich příchod do Egypta byl něčím prospěšný nebo že to byla pro Egypt spíš zkáza? Říká se, že spoustu památek zničili …
To je složitější, protože tradiční pohled na Kambýse je ovlivněn Hérodotem a řeckou propagandou, která byla silně protiperská. Skutečnost asi nebyla až tak komplikovaná, ale faktem je, že Peršané do jisté míry vytvořili to, co bez větších problémů převzal poté Alexandr Makedonský. Převzali místní správu, nad kterou měli pochopitelně kontrolu – především nad financemi, nad politickou správou - a zavedli i něco, co můžeme označit jako "tajnou službu". Takže se nedá říct, že by Peršané byly pro Egypt nějakou zkázou.

15. Peršany z Egypta vyhnal až Alexandr Makedonský – ten sice osvobodil Egypt, nicméně po jeho smrti za vlády Ptolemaiovců úpadek egyptského státu velice rychle pokračoval prakticky od vlády Ptolemaia III. až do roku 30 př.n.l., kdy se Egypt stal provincií Říma. Myslíte si, že zánik egyptského státu byl zapříčiněn jen spory uvnitř Ptolemaiovců a hospodářským úpadkem nebo se na tom podepsal hlavně rozvoj okolních civilizací, zejména Říma?
V podstatě obojí – do určité míry úpadek Ptolemaiovců začíná jak jste říkal za Ptolemaia III., který projevoval snahu vyrovnat se Alexandrovi. Snažil se ovládnout celé východní Středomoří, takže všude posílal vojáky, zbraně, loďstvo a pravděpodobně poněkud přečerpal hospodářské možnosti Egypta.

Na úpadku Egypta se pak ale podepsaly takové relativně objektivní osobnosti – Ptolemaios IV. a Ptolemaios V. nastoupili na trůn v celkem mladém věku a sami vládli poměrně krátce, tedy i jejich nástupci se dostali k moci jako malé děti. Pochopitelně malé dítě může jaksi formálně vládnout, ale ke stabilitě státu to příliš nepřispívá. A potom tu byly samozřejmě velké interní spory za Ptolemaia VI. a Ptolemaia VII. i Ptolemaia VIII. kdy se "dohadovali" mezi sebou, do toho zasahovali ještě Seleukovci z dnešní Sýrie. Tehdy prvně ve větší míře roku 168 př.n.l. zasáhl Řím. Ten byl v podstatě taková vojenská mašina – armáda nade vše a vše pro armádu. To je pochopitelně do určité míry možné, dokud jsou tomu přizpůsobeny podmínky, ale v okamžiku, kdy se vnější podmínky změní, tak ani římská říše nevydržela všechno. A to se vlastně přihodilo i Ptolemaiovcům.
Jestli v tom hrály nějakou roli také další faktory – například hospodářské - nevíme, velké problémy se zemědělstvím pravděpodobně nebyly, ale zdá se, že od 2. stol. př.n.l. začal výrazně upadat výnos ze zlatých dolů ve východní poušti a potom dál v Nubii, takže je velice těžké přesně kvantifikovat, co do jaké míry přispělo k zániku egyptského státu.

7. Na tu šachtovou hrobku jsem se ptal záměrně, protože se mi dostala do rukou kniha Arnošta Vašíčka Egyptské záhady, kde právě tuto komoru popisuje tak, že strop a podlaha jsou z mateřské skály, ale stěny nejsou uhlazeny (což by bylo jednodušší), ale jsou prý obloženy deskami, které do sebe přesně zapadají. Pokud to tak je, připadá mi to zvláštní, že si dal někdo práci s takovým o bkládáním. Nemají ty desky maskovat nějaký další vstup?
Přiznám se, že si desky teď nevybavuju. Byl jsem tam někdy před 12ti lety, ale to jsme tam tak vlezli a zase vylezli, takže si to až tak nepamatuju. Jinak to velice připomíná to, co popisuje Hérodotos ve druhé knize, kde píše o tom, že pod chufuovou pyramidou je pohřební komora, kde je sarkofág faraona Cheopse (Chufeva) na ostrůvku, který obtéká Nil. Možná to mohlo navazovat na zkušenost s tím, že šachtové hrobky, které se takto budovaly, dosahovaly až k hladině spodní vody a s tím bylo potřeba se nějak vyrovnat, protože když Nil při záplavách stoupal, tak výškový rozdíl byl 3 – 4 metry. Pokud uvážíme, že pyramidy stojí na terasách, které jsou tak zhruba 20 – 30 metrů (nejvyšší asi 50 metrů) nad současnou hladinou Nilu, tak i ty 3 nebo 4 metry mohou být docela dost. Se stejným problémem se potýkáme také my v Abúsíru. Herodotos sám navštívil Egypt někdy kolem roku 450 př.n.l., takže v té době ještě mohly být ty tradice docela živé.

8. Vraťme se zpátky na povrch – říkal jste, že kolem Velké pyramidy je mnoho mýtů a různých "zaručených" zpráv. Co říkáte na tu teorii, že pyramidy v Gíze jsou starší než byla vláda 4. dynastie?
Ono se to dává někdy do souvislosti spíše se sfingou. Jeden Američan přišel s nápadem, že na horní části zad sfingy jsou stopy po vodní erozi a když se domluvil s jistým geologem v Coloradu na expertíze, tak ten prohlásil, že to nemohlo vzniknout v nové době, ale že to jsou stopy staré 10 – 11 000 let př.n.l. Potom se to dávalo také do souvislosti se souhvězdím lva, což jsou ale poněkud zvláštní úvahy, protože nejsem si tak úplně jistý tím, že lidé před 13ti tisíci lety označovali souhvězdí, které známe pod označením "souhvězdí lva", také jako souhvězdí lva.

Je to sporné i z geologického hlediska, protože jiní geologové nemají problém s tím, aby potvrdili, že sfinga je tak stará, jak si myslíme – tedy z období 4 dynastie. Takže jak praví staré přísloví – když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, kváká jako kachna, tak to není pštros.

9. Vy jste tady zmínil sfingu, tím se dostaneme trochu k egyptskému panteonu. Jednou z nejvýznamnějších postav byl zcela nepochybně Thowt. Myslíte si, že se jedná opravdu o postavu z bájů a pověstí a nebo si myslíte, že někdo takový mohl žít?
Podle mého názoru je Thowt božská postava, která vznikla složitějším vývojem. Zpočátku to byl pravděpodobně bůh spojovaný s Měsícem. Někdy, ale to je možná zase už pozdější interpretace, býval dán do souvislosti s bohem slunce, tedy Reem především a možnými formami slunečního božstva, jako jeho určitá noční opozice. Protože jeden z kalendářů byl lunární (ten se používal zejména v chrámech k výpočtům náboženských svátků), stal se Thowt také bohem počítání, poté psaní a tedy moudrosti (to souviselo s psaním a počítáním). Nemáme ale sebemenší náznak toho, že by ta představa mohla vzniknout na základě skutečné postavy.

Nedá se to pochopitelně zcela vyloučit, protože Egypťané znali různé postavy a máme důvody považovat za skutečné postavy, které v pozdějším vývoji byly zbožštěny – týká se to některých králů, týká se to i některých osob nekrálovského původu. Ale právě pokud jde o Thowta, nemáme žádný takový náznak, že někdo takový skutečně žil.

pokračování

4. A co lokalita v Západní poušti?
V Západní poušti probíhá třetím nebo čtvrtým rokem výzkum, který navazuje na obecnější tendence v egyptologii. Egypt je rozsáhlé území, které je plné památek starověku, takže pozornost se v různých obdobích soustřeďuje na různé oblasti. Zhruba od 80tých let egyptská strana projevuje zájem také o to, aby byly zkoumány oblasti mimo nilské území. To souvisí s tím, že se Egypťané snaží zmírnit tlak na samotné nilské území – rozvíjejí se tam velké meliorační projekty jako je oáza v Západní poušti nebo na Sinaji – ale také se snahou rozptýlit turisty, aby se nesoustřeďovali jen na několik vybraným míst, ale aby poznávali i další části Egypta.

Do tohoto úsilí se před čtyřmi lety zapojil i náš ústav ve spojení s našimi kolegy v Egyptě. Práce v Egyptě probíhá ve spolupráci s Nejvyšší radou pro památky Egypta. Projekt v Západní poušti je zatím v počátečním stavu, byl proveden pouze povrchový průzkum, kde se objevilo několik zbytků osídlení ze starší a střední doby kamenné, mnoho dokladů osídlení především z prvních století našeho letopočtu. Kromě povrchového výzkumu začínají nyní také archeologické výzkumy.

5. Zmínil jste Nejvyšší radu pro památky Egypta – jaké jsou Vaše osobní zkušenosti s doktorem Zahi Hawassem?
Doktor Zahi Hawass je náš starý a velmi dobrý známý. Já jsem se s ním prvně setkal v roce 1975, kdy byl ještě řadovým inspektorem v Gíze. Je žákem jednoho z našich egyptských kolegů, který získal doktorát u nás v Praze. Doktor Zahi Hawass pak získal doktorát v USA, i když se uvažovalo o tom, že by mohl jít na studium do Prahy. Je to velmi dobrý přítel profesora Vernera, dlouholetého ředitele ústavu, takže vztahy jsou velice dobré. V současné době studují v Praze dva spolupracovníci doktora Hawasse.

6. Zmínil jste, že doktor Hawass pracoval jako inspektor v Gíze, čímž jste mi trochu nahrál. Já jsem se na doktora Hawasse ptal záměrně, protože když se na počátku 20. stol zkoumala Velká pyramida (Cheopsova pyramida) v Gíze, sehrál při tomto výzkumu právě doktor Hawass dost klíčovou roli. Při zkoumání pyramidy (resp. větracích šachet) dospěl k závěru, že nemá smysl pokračovat ve zkoumání těchto šachet dále, podobně se pak zachoval při zkoumání šachtové hrobky, kdy ve třetím poschodí byl v komoře nalezen na ostrůvku sarkofág a z komory vedl tunel, který doktor Hawass po části průzkumu prohlásil jako za bezpředmětný. Co si o tom myslíte?
Tohle je poněkud složitější záležitost. Pokud jde o první věc – zkoumání šachet nebo komínů vedoucích z hlavní pohřební komory, protože stále ještě nevíme úplně přesně k čemu sloužily – něco podobného vede z pohřební komory královniny. Ty ale končí někde v prostoru. Šachty vedoucí z hlavní pohřební komory, kde byl pravděpodobně i Cheops (Chufu) sám pohřben, končí až na současném povrchu pyramidy.

Tyto šachty zkoumalo několik expedic – první, kdo použil robota byl inženýr Rudolf Gantenbrink. Ten tam vpustil robota, který se zarazil o nějakou překážku. Bylo kolem toho mnoho spekulací (nakonec u Velké pyramidy se neustále spekuluje o mnoha věcech, které jsou někdy velmi zvláštní a já osobně se přiznám, že jim příliš nevěřím. Tenkrát po tom prvním zkoumání, které skončilo ve ztracenu, byl pokus obnoven. Ten ale egyptská strana zamítla a místo toho tam nasadila vlastní robot ve spolupráci s National Geographic, což řekněme je v souladu i s tím, že turistika je jeden z hlavních příjmů státního rozpočtu. K překážce, která byla objevena naposled, poslali robota, který tam vyvrtal otvor, tím poté spustili kameru a našli další překážku s bronzovým nebo měděným hákem. Nedá se tam očekávat nějaká velká komora, protože kanály fungují – dříve tam průvodci dělali pokus se svíčkou, kterou zapálili, dali k šachtě a plamínek se ohnul do šachty.

On to není tak překvapivý závěr, protože něco podobného se stalo před zhruba 20ti lety, když zkoumali prostor druhé sluneční bárky faraona Cheopse (Chufeva). Jedna je složena v muzeu, druhá byla objevena spolu s první v 50tých letech složená v jámě. Tam také navrtali díru do bloků a pustili dovnitř kameru. Tehdy to bylo ještě v době, kdy se začalo mluvit o oteplováním země, takže byla velká očekávání, že se tam podaří najít vzduch z doby stavitelů pyramid. Kameru tedy vzduchotěsně utěsnili, vpustili ji dovnitř a před kamerou se jim "prošel" skarab, který určitě nebyl z té doby.

Pokud jde o tu třípatrovou hrobku, to je hrobka, která je asi 200 m od Velké pyramidy. Vlastní pohřební komora a sarkofág je z doby někdy okolo 600 – 500 př.n.l. Možná přitom byla použita i některá starší hrobka, protože podzemí je tam dost provrtané, takže připomíná ementál. Hrobka je také pozoruhodná tím, že ještě před 25ti lety sloužila jako vodárna pro místní inspektorát (tam měli nataženou rouru, kterou jsem tam ještě viděl). Dole je to složité, protože je hodně vysoko spodní voda. Takže ten sarkofág, nebo to co se dá říct, že je sarkofág, je z mateřské skály ze strany otesaný do podoby velkého sloupu a do toho byl umístěn vlastní sarkofág. Víko sarkofágu je odstraněné už někdy od starověku.

Ten tunel o kterém jste mluvil je taková zlodějská díra, která je v koutě toho prostoru. Jestli někam vede, tak do nějaké sousední hrobky nebo do nějaké jiné díry. Je to takový tunýlek o velikosti 50 nebo 60 cm. Sám bych tam nelez a ani bych tam nikoho neposlal.

pokračování

1. Jak jste se dostal ke studiu egyptologie a co Vás na ni zaujalo?
Od mala jsem se zajímal o dějiny, což souviselo s tím, že jsem vyrůstal v Plzni a potom ve Stříbře, což je známé historické město a v podstatě v okamžiku, kdy jsem se hlásil ke studiu na vysoké škole, jsem nepočítal s tím, že bych studoval egyptologii. Původně jsem chtěl studovat dějiny obecně, nakonec jsem se přihlásil na arabštinu a kulturní dějiny islámských zemí. Když jsem absolvoval přijímací zkoušky na tyto dva obory, tak se mne zeptali, jestli bych si nechtěl popovídat také s profesorem Žábou. Ten otevíral ročník a měl dva dobré studenty, ale jenom jeden má maturitu, což byla podmínka. Takže jsem si promluvil s profesorem Žábou a tím jsem se dostal na egyptologii.

2. Zmínil jste profesora Žábu – to jistě není neznámé jméno pro ty, kdo se zabývají starověkým Egyptem. Jaké s ním máte zkušenosti, jaký to byl člověk?
Profesor Žába byl velice výrazná osobnost. Byl takový organizační motor, který vytvořil podmínky pro naši současnou egyptologii. Vytvořil egyptologický ústav, pochopitelně pod záštitou profesora Lexy – jeho učitele, ale profesor Žába ústav organizoval a získal také podmínky pro práci v Egyptě. Svým způsobem jsme my všichni přímo nebo nepřímo jeho žáci. On bohužel zemřel velice mladý, bylo mu 54 let, ale po všech stránkách se jednalo o velice významnou a výraznou osobnost.

3. Mohl byste přiblížit činnost ČEgÚ v Egyptě – tedy v Abúsíru a v Západní poušti?
V současné době má ústav v Egyptě dva velké projekty. Jak jste říkal, jeden je v Abúsíru, který běží od roku 1960, pak od roku 1975 v podstatně rozšířenější podobě. V Abúsíru probíhá výzkum na třech místech – jednak v centrální části tohoto pohřebiště, kde se jedná o výzkum královského pohřebiště z doby těsně před polovinou 5. dynastie (tedy kolem roku 2400 př.n.l.), kde byl zatím asi největší úspěch objevení a prozkoumání nedokončeného pyramidy faraona Raneferefa. O tom nyní vychází poměrně rozsáhlá publikace. Vedle toho tam byly prozkoumány další stavby – tři pyramidové komplexy královen a v současné době se zkoumá jedna menší hrobka, která pravděpodobně patřila jednomu z princů.

Druhá část výzkumu v Abúsíru se týká výzkumu soukromých hrobek z konce Staré říše. Ta probíhá na nejjižnější části naší archeologické koncese, v podstatě na okraji známějšího pohřebiště v Sakkáře. Svým způsobem je vlastně pohřebiště v Abúsíru prodloužením pohřebiště v Sakkáře. Všechno jsou pohřebiště, která souvisela s tehdejším hlavním městem Memfidou (Menneferem). Toto novodobé rozdělení je trošku umělé. V této části bylo zatím prozkoumáno několik hrobek, byla tam objevena i nejstarší hrobka na naší koncesi, která pochází možná z konce třetí nebo ze začátku čtvrté dynastie. Hrobek tam bylo objeveno a prozkoumáno několik, nejvýznamnější je asi hrobka vezíra Kara (poz. satelitní snímek), jeho syna Intiho a některé další.

Na nejjižnější části probíhá také výzkum tzv. abúsírského rybníka (pozn. satelitní snímek této oblasti), což byla vodní plocha, která se přirozeně udržovala až do začátku 20. století. Vždy po záplavách tam natekla voda a zůstala až do další záplavy. Po zvýšení Asuánské přehrady v roce 1905 už záplavy v této oblasti nejsou, takže zhruba před 100 lety byla plocha meliorována. Dnes tam jsou zahrady a pole, ale je to zajímavé tím, že se jednalo o přírodní plochu, která odpradávna sloužila jako významný orientační bod a v souvislosti s vedlejším skalním útesem severní Sakkáry tvořila významnou dominantu, která byla centrem náboženského života od pravěku až do prvních století našeho letopočtu.

Třetí oblastí naší práce v Abúsíru je skupina velkých šachtových hrobek z doby přibližně 530 – 520 př.n.l. kde zatím byla prozkoumána necelá polovina tohoto pohřebiště, které je zajímavé tím, že je velice úzce vymezeno – jak časově tak prostorově, což v Egyptě nebývá tak obvyklé. Tam byly zatím prozkoumány dvě velké hrobky – jedna z nich patřila Vedžahorresnetovi a druhá knězi Iufaovi. Vedžahorresnet byl významný hodnostář v období na konci 26. dynastie v době, kdy Egypt dobili Peršané pod vedením krále Kambýsa. Tento hodnostář se objevil v blízkosti Kambýsa a Dareia I.

Iufaova hrobka je zajímavá tím, že to byl první objevený nevyloupený hrob po více než 50ti letech typu šachtové hrobky – do pohřební komory jsme se dostali v roce 1996 a sarkofág byl otevírán v roce 1998. Tehdy to byl jeden z nejvýznamnějších objevů v egyptologii.

pokračování

 

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.