Hrobky v Údolí královen

Hrobka prince Chaemuaseta QV 44 se nachází v jihovýchodním rohu Údolí královen a velmi se podobá hrobce jeho nevlastního bratra - prince Amonhirchepešefa (hrobka QW 55). Oba princové byly syny Ramesse III. a je důležité je rozlišovat od stejnojmenných synů Ramesse II.

Chaemuaset byl nejstarším synem Ramesse III. a podle některých egyptologů byla jeho matkou královna Tyti. Její hrobka se nachází poblíž hrobky Chaemuaseta.

Chaemuaset byl knězem a po určitou dobu také veleknězem Ptahovým v Memfidě (Mennoferu). Kupodivu v hrobce je jen málo scén, které znázorňují tuto jeho významnou roli - většinu výzdoby tvoří scény Ramesse III. jak představuje svého syna bohům. K výzdobě je nutno poznamenat, že se zde projevují zvláštní stylistické konvence u hrobek z období 20. dynastie - lidské postavy mají špatné proporce, zejména synové mají přehnaně velké hlavy a vysoká čela. Postavy jsou na bílém nebo šedém pozadí, texty na žlutém pozadí.

Plán hrobky prince Chaemuaseta QV 44

Plán hrobky QV 44 se podobá hrobkám konce Nové říše - hlavní (přímá) osa bez odskočení, jen v chodbě jsou 2 vedlejší místnosti. Do chodby B se vchází dveřmi, které jsou u paty nepatrně skloněné rampy. Na přední stěně je znázorněn Chaemuaset jak vítá Ptaha. Jeho postava je na levé (východní) stěně. Na stejné stěně pak Chaemuaset společně s Ramessem III. obětuje Thovtovi víno. Na druhé straně chodby stojí Ramesse III. a obětuje kadidlo Ptah-Sokraovi, který je znázorněn za rohem na pravé (západní) stěně.

Vedlejší místnost Ba je místnost s nízkým stropem. Na přední stěně stojí Neit a Selket (po levé straně) a Eset a Nebthet po pravé straně. Na bočních stěnách stojí Chaemuaset před Anupem. Vedlejší místnost Bb je na pravé straně chodby, která má na přední stěně stejnou výzdobu jako místnost Ba. Na levé stěne stojí Chaemuaset sám bez otce a se vztyčenýma rukama vzývá Hapiho, Kebehsenufa, Ptaha a Hora-Dítě. Na pravé stěně stojí před Amsetem, Duamutefem, Bakou a znovu Horem-Dítětem.

Pohřební komora hrobky QV 44

Ačkoliv připomíná spíše chodbu, byla tato místnost od počátku projektována jako pohřební komora. Dokazuje to její klenutý strop, který se jen mimořádně vyskytuje jinde než v pohřebních komorách. Výzdobu tvoří 145. a 146. kapitola Knihy mrtvých, které popisují 21 bran, kterými musel zemřelý projít na cestě podsvětím. Na levé stěně jsou scény týkající se bran 10, 12, 14 a 16, na pravé stěně pak bran 9, 11, 13 a 15. Každou z bran hlídá démon - na levé stěně to jsou Šechenuer, Miu, Saupen a na pravé stěně pak Dendeni, Pesef-achu-ef a Hedkiauna.

Za pohřební komorou se nachází komora D, na jejímž zesíleném vstupu se nacházejí dva pilíře džed. Nalevo od přední stěny stojí Pán strachu se lví hlavou a v ruce drží nůž, aby chránil Chaemuaseta. Na levé stěně obětuje Ramesse III. Thovtovi a Harsiesovi nádoby. Postavy faraona jsou znázorněny poblíž rohu místnosti.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.