Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Haremheba KV 57 byla objevena v roce 1908 a zasloužil se o to britský archeolog William Edward Ayrton. Jedná se o jednu z největších a nejkrásnějších hrobek v Údolí králů. Z architektonického hlediska jde o předěl mezi staršími hrobkami faraonů 18. dynastie (které se vyznačovaly osou zlomenou do pravého úhlu) a hrobkami z pozdější doby Nové říše, které se držely vždy jediné přímé osy. Hrobka faraona Haremheba KV 57 má jediný „odskok“ osy v místnosti F (pilířová síň), kde je osa posunutá o 2,5m doleva. Jedná se o podobný „odskok“ jako v hrobce Sethi I. (tam je osa posunutá o 2,9m doleva).

Hrobka faraona Haremheba KV 57 je 128m dlouhá a pokrývá území o rozloze 473 m2. Byla poškozena průtrží mračen v roce 1996 a od té doby je uzavřena z důvodu nutných oprav. Ve starověku byla uzavřena a zapečetěna – zadní stěna komory se šachtou byla uzavřena kamením a sušenými cihlami, schodiště v pilířové síni bylo zaplněno kamennými bloky a vstupy do místností I (předsíň) a J (pohřební komora) byly uzavřeny dřevěnými dveřmi.

Zloději ve starověku však do hrobky přes všechny tyto zábrany pronikli a tak byla i hrobka faraona Haremheba vyloupena. Na místě zůstalo mnoho malých dřevěných sošek bohů, alabastrová skříňka na kanopy, miniaturní balzamovácí máry, věnce, šperky a několik nástrojů, které sloužily k hloubení a zdobení hrobky. Nejkrásnějším kusem, který zůstal na místě je sarkofág s krásně tesanou schránou i víkem. Je 2,7m dlouhý a 1,5 široký.

Plán hrobky faraona Haremheba KV 57

První čtyři chodby hrobky KV 57 nebyly nikdy vyzdobeny, ale můžeme si zde všimnout vápencového podloží a vrostlých vrstev rohovce, v nichž je hrobka faraona Haremheba KV 57 vytesána. První zdobenou částí hrobky KV 57 je až komora se šachtou. Na zdech této komory jsou jemně vytesány polychromované postavy. Je to první královská hrobka, která je zdobena místo malbou právě polychromovaným reliéfem.

Pilířová síň, která následuje hned za komorou se šachtou, je poměrně malá místnost, jejíž strop podepírají dva pilíře. Právě zde se osa hrobky posouvá o 2,5m doleva, čímž se tato hrobka liší oproti starším hrobkám faraonů 18. dynastie, kde se osa hrobky lámala do pravého úhlu těsně před pohřební komorou. Po pilířové síni následuje předsíň, která je zdobena podobnými scénami jako komora se šachtou.

Pohřební komora hrobky Haremheba

Pohřební komora hrobky faraona Haremheba má dvě části – v přední části je podlaha ve stejné výši jako v předsíni a najdeme zde šestici pilířů. Na konci přední části se nacházejí dvě schodiště (prostřednímu předchází ještě rampa), která vedou do zadní části, která je pravoúhlá a má plochý strop. Zde se nachází sarkofág. Každá z částí pohřební komory má jedinou malou vedlejší komoru po pravé straně a dvojitou boční komoru po levé straně. Za zadní stěnou pohřební komory jsou vytesané ještě další tři boční komory (jedna za druhou), které sloužily k uložení pohřební výbavy a obětovaných potravin a nápojů.

Sarkofág je z červené žuly a jak schrána tak víko jsou krásně vytesány a vyzdobeny zahloubeným reliéfem. V každém rohu sarkofágu je bohyně s rozepjatými křídly, která chrání mumii. Haremhebova pohřební komora je první, která má na zdech Knihu bran. Ve starších hrobkách byla na zdech pohřební komory kniha Amduat – „Kniha o tom, co je na onom světě“.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.