Hrobka faraona Merenptaha KV 8 se rozprostírá na ploše 2 472 m3 a svou velikostí ji předčí pouze hrobka synů Ramesse II. KV 5. První polovina hrobky, která je dlouhá 135 m, byla přístupná už ve starověku. Na stěnách prvních šesti komor se nacházejí řecké a latinské graffity. Zadní část odkryl až v roce 1903 Howard Carter a pohřební komora byla dokonce prozkoumána až v roce 1987. Čtyři vedlejší místnosti, které vedou z pohřební komory nebyly dodnes zbaveny suti a naplavenin.

Merenptah nastoupil na trůn po dlouhé vládě svého otce Ramesse II. v pokročilém věku a jeho vláda trvala 10 let. Přesto byla hrobka faraona Merenptaha KV 8 dokončena před jeho smrtí. Pouze tři zadní místnosti za pohřební komorou byly jen hrubě vytesány a nezdobeny - ty byly pravděpodobně narychlo dokončeny po faraonově smrti.

Plán hrobky faraona Merenptaha

Hrobka faraona Merenptaha KV 8 je hned několik architektonických zajímavostí. Hlavní osa hrobky KV 8 je rovná bez odklonu uprostřed, který můžeme vidět v hrobkách Haremheba a Sethi I. Schází také pravoúhlý zlom, jaký je například v hrobce jeho otce Ramesse II., sklon chodeb je mírný. Nejzajímavější je však rys, který egyptologové pokládají za velkou konstrukční chybu. Plán královského pohřbu vyžadoval tři obrovské žulové sarkofágy a čtvrtý vápencový.

Sarkofágy byly zapuštěné do sebe a umístěné v pohřební komoře. Když byl ale na místo dopraven největší z nich, nemohli ho dostat do hrobky. Víko největšího sarkofágu dosahuje šířky 2,13m a průměrná šířka bran byla 2,12m! Všechny brány tak byly odtesány (a to i přesto, že výzdoba už byla provedena), sarkofág umístěn do pohřební komory a brány byly znovu dostavěny. Zjizvené zdi jsou důkazem tohoto ostudného omylu.

Po vstupu do hrobky se dostáváme do první chodby "B", která je zdobena dlouhou verzí Hymnu na Rea. Také v chodbě "C" pokračuje tento Hymnus na Rea, ale najdeme tu i knihu Amduat. Na konci chodby pak najdeme texty ze 151. kapitoly Knihy mrtvých, v chodbě "D" pak pokračuje kniha Amduat. Komora se šachtou "E" nebyla nikdy zcela vyčištěna … v horní části je několik postav, na levé stěně jsou postavy Amseta, Duamutefa, Anupa, Cheribakefa, Esety a Neity. Na zadní stěně je vlevo Anup a vpravo Merenptah jako Inmutef.

V komoře byly původně 4 pilíře, ale dva z nich byly odstraněny ještě před dokončením. Vedle komory se šachtou je vedlejší místnost, kde najdeme dva pilíře a v její levé zdi malou svatyňku Usira. Dnes je místnost ale uzavřena a slouží jako skladiště pro úlomky sarkofágů. Chodba "G" je také značně poškozena – původně zde byly scény rituálu Otevírání úst.

Víko sarkofágu, které najdeme v místnosti "H" sem odložili kněží, když rozebírali sarkofágy a několik z nich převezli do Tanidy, aby v nich byl pohřben Pasbachaenniut I. – faraon 21. dynastie. Stěny této místnosti zdobí scény ze 125. kapitoly Knihy mrtvých – je to tzv. Negativní zpověď. Z výzdoby následující chodby "I" však nezbylo vůbec nic.

Pohřební komora hrobky Merenptaha

Pohřební komora musela být původně krásně zdobenou místností, ale mnoho se z výzdoby pohřební komory Merenptaha nezachovalo, zejména díky záplavám. Dvě řady po čtyřech sloupech stojí před i za sníženou podlahou, kde najdeme antropomorfní víko sarkofágu. Přední stěnu zdobí scény z Knihy bran, levou a zadní stěnu zdobí jednak scény z Knihy bran, ale také výňatky z Knihy země, na pravé straně najdeme Knihu jeskyň a opět Knihu země.

 

Mohlo by vás zajímat

Dokumentární filmy

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.