Hrobky v Údolí králů

Ramesse IV. zemřel po 7 letech vlády a práce na jeho hrobce KV 2 tak musely být ukončeny. Komora, která měla být původně místností se čtyřmi pilíři, byla přestavěna na pohřební komoru. Ramesse IV. se rozhodl nenavázat na tradici stavby hrobek vytvořením větší hrobky než kterýkoliv z jeho předchůdců, ale zvětšil některé části hrobky. Chodby a brány jsou v hrobce KV 2 vyšší a širší. Je to jedna z mála hrobek, ke které se nám dochoval soudobý plán - papyrus s plánem hrobky KV 2 je v Egyptském muzeu v Turíně.

Pro zajímavost ... chodba D byla podle papyru dlouhá 9 loktů. Loket byl 0,523 m a délka chodby tak měla být 4,709 m. Chodba byla změřena v rámci Theban Mapping Project a bylo naměřeno 4,710 m. Tato hrobka byla otevřena od starověku a její stěny pokrývá přes 700 řeckých a latinských grafit, dalších 50 jich je v koptštině. Hrobku zbavil suti v letech 1905 - 1906 Edward Ayrton a podruhé Howard Carter v roce 1920.

Hrobka faraona Ramesse IV. KV 2 je 89m dlouhá a pokrývá 305 m2. Před hrobkou bylo vyrovnáno novodobé nádvoří, kde bylo na počátku výzkumu hrobky objeveno 9 zakládacích depozitů (je to neobvykle vysoké číslo). Tyto depozity obsahovaly sbírku nádob a náčiní, které byly doprovázeny dalšími předměty.

Na levé stěně chodby "B" stojí Ramesse IV. před Reharachtejem, napravo pak začíná propracovaná verze Hymnu na Rea. Tento hymnus byl umístěn do jediné chodby, kam ráno proniknou sluneční paprsky. Hymnus na Rea pokračuje také v chodbě "C". Strop v této chodbě zdobí sluneční kotouče obsahující ba Rea v doprovodu Esety a Nebthety.

Chodbu "D" zdobí první a druhá část Knihy jeskyní. Rampa, která začíná v chodbě "D" pak vede dál komorou "E", která měla být původně komorou se šachtou, ale při přestavbě pilířové síně na pohřební komoru byla i komora "E" přestavěna na předsíň. Zdobí ji 74 sloupců textu z Knihy mrtvých.

Pohřební komora hrobky KV2 Ramesse IV.

Pohřební komoru byla přestavěna z původně plánované pilířové síně, protože Ramesse IV. zemřel již v sedmém roce vlády. Je o něco větší než většina pohřebních komor (61 m2) a vysoká je 5,2 m. Výzdobu zde tvoří zahloubené reliéfy se žlutým pozadím pro texty a bílým pro scény. Najdeme zde scény z Knihy bran, Knihy Amduat a také z Knihy Nut. Ta popisuje cestu, kterou na své pouti oblohou podníká Slunce, věnuje se vzdáleným oblastem vesmíru a stěhovavým ptákům. Najdeme zde také scény Knihy noci a Knihy země.

Za pohřební komorou hrobky Ramesse IV. je úzká chodba "K", kterou zdobí scény z první části Knihy jeskyní. Ve výklencích této chodby se nacházejí postavy bohů a různé obětiny.

Hrobka KV2 Ramesse IV.
Kniha Nuty ze stropu pohřební komory

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.