Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Ramesse IX. KV 6 má jednu velkou výhodu, kterou je její poloha. Hrobka nevede ani příliš hluboko dolů, ale je velmi hezky zdobená. Bohužel právě díky své poloze je pravděpodobně nejnavštěvovanější hrobkou v Údolí králů. Na stěnách jsou navíc špinavé a světlo odrážející skleněné tabule, přes které je výzdoba jen velmi těžce viditelná. Po poledni se ale i zde situace uklidní a návštěva této hrobky může být velice zajímavá.

Vysoko na stěnách je vysekáno velké množství grafit což naznačuje, že byla po většinu tisíciletí zasypána jedno až dvoumetrovou vrstvou suti, ale vždy zůstávala alespoň z části přístupná. Vyčištěna byla v roce 1888.

Vláda faraona Ramesse IX. byla v Egyptě obdobím hospodářské a politické nejistoty, což se odrazilo i na způsobu, jakým byla jeho hrobka postavena a vyzdobena. Ramesse IX. vládl 18 let, ale řemeslníci pracovali na jeho hrobce jen přerušovaně – pravděpodobně vždy v dobách, kdy si faraon Ramesse IX. mohl dovolit zaplatit jejich mzdy. Proto zůstala hrobka i po 18ti letech částečně nedokončená.

Je poměrně snadné určit, které části hrobky faraona Ramesse IX. byly dokončeny před smrtí faraona a které až po jeho smrti. Práce provedené před smrtí faraona Ramesse IX. je provedená pečlivě, pozdější práce je spíš „odfláknutá“. Rozdíl v kvalitě je znatelný, porovnáme-li scény na začátku chodby „C“ s kvalitou scén na konci této chodby. Na začátku je ve třiceti sloupcích zapsána 125. kapitola Knihy mrtvých v pěkně vybarvených hieroglyfech. Na konci chodby je 126. kapitola, ale tentokrát už pouze černým inkoustem a kurzivními hieroglyfy.

Výzdoba chodby „B“ dokazuje, jak drobné detaily dokázali umělci začlenit do nástěnných maleb. Na levé straně stojí faraon Ramesse IX. před Reharachtejem a Usirem ve složitém kiosku. Oděv všech tří postav se ale vyznačuje precizním provedením detailů látky i korálových šperků. Napravo je zapsáno 67 sloupců Hymnu na Rea. Pravá stěna znázorňuje faraona Ramesse IX. jak obětuje kadidlo Amenreharachtejovi. Bůh má čtyři beraní hlavy a složitou korunu. Na stropě se střídají obrovské supice s roztaženými křídly a jména a tituly faraona Ramesse IX.

Chodba C je zdobena Hymnem na Rea, scénami z druhé hodiny Knihy Amduat a 126. kapitolou Knihy mrtvých. Najdeme tu také 125. kapitolu Knihy mrtvých – tzv. "Negativní zpověď", ve které panovník vyjmenovává hříchy, kterých se za svého života nedopustil. Na pravé stěně najdeme scény z Knihy jeskyní.

Chodba D je na levé stěně vyzdobena zkrácenou verzí druhé a třetí hodiny Knihy Amduat, pravá stěna této komory je tak trochu záhadou, protože se zde spojují scény a texty několika podsvětních knih dohromady.

Pohřební komora hrobky KV6

Levá i pravá stěna obsahovaly výňatky z Knihy země. Strop je rozdělen na dvě poloviny postavami bohyně Nut a vidíme sluneční kotouč plující v noci jejím tělem. Po obou stranách jsou scéni z Knihy dne a Knihy noci.

Dokumentární filmy

Dovolená v Egyptě

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.