Hrobky v Údolí králů

Hrobka faraona Sethi I. KV 17 byla objevena v roce 1817 a výstavu maleb zkopírovaných ze stěn této hrobky, která se konala v roce 1821 v Londýně a Paříži navštívily obrovské davy. Krom objevu hrobky faraona Tutanchamona KV 62 v roce 1922 se zprávy o žádné hrobce nesetkaly s tak bezmezným nadšením. Není těžké pochopit proč – hrobka faraona Sethi I. KV 17 je obrovská, její výzdoba je dokončená a krásně dochovaná a její objevitel Giovanni Belzoni vydal podrobné svědectví o své práci v ní.

Hrobka faraona Sethi I. KV 17 byla první kompletně vyzdobená hrobka v Údolí králů – od vstupu je každá stěna a každý pilíř ozdoben scénami z Knihy bran, knihy Amduat, z Hymnu na Rea, Knihy nebeské krávy a rituálu Otvírání úst. Belzoni bohužel při objevu hrobky vyčistil vchod do hrobky a odstranil tak její přirozenou ochranu před zatopením. Krátce po objevu bylo údolí zasaženo přívalovým deštěm a voda zatopila a vážně poškodila několik prvních místností.

Necitlivé zásahy do hrobky Sethi I.

To nebyl zdaleka jediný zásah do hrobky faraona Sethi I. Belzoni pořizoval nejen barevné kopie stěn, ale snímal také otisky přikládáním namočeného papíru na zdi hrobky. Papír po zaschnutí sejmul a získal tak trojrozměrnou kopii stěny, ale takový postup pochopitelně stěny poškodil. O několik let později vyřízli Jean Francois Champollion a Ippolito Rosellini několik částí reliéfní výzdoby a převezli je do Evropy. V průběhu minulých desetiletí bylo potřeba realizovat několik projektů, aby nedošlo ke zborcení hrobky. Hrobka KV 17 tedy zůstane pravděpodobně v nejbližší době pro veřejnost uzavřena.

Do chodby "B", jejíž stěny pokrývá text Hymnu na Rea, vede strmé schodiště. Schodištní šachta "C" je vyzdobena stejně jako chodba „B“ textem z Hymnu na Rea, následuje chodba "D" s výzdobou z knihy Amduat. Komora s 6,7m hlubokou šachtou označená písmenem "E" má jako výzdobu v horní části jedinou řadu postav. Následuje pilířová síň "F" s výzdobou z Knihy bran. Pilířová síň má vedlejší místnost, která má oproti pilířové síni trochu nižší podlahu a postavy a texty jsou zde pouze černým inkoustem. Z pilířové síně vede vlevo zdobené schodiště do místností "G" a "H" – třetí a čtvrtá chodba. Výzdobu těchto chodeb tvoří scény z rituálu Otvírání úst. Na čtvrtou chodbu navazuje předsíň "I", kterou Belzoni nazval Síní krás podle dokonalé výzdoby.

Pohřební komora hrobky Sethi I.

Pohřební komora má dvě části – přední se šesti pilíři a zadní, která má podlahu trochu níž a kde byl původně pod klenutým stropem umístěn sarkofág. Pilíře jsou poškozeny – jeden z nich chybí, další byly rozřezány a převezeny do muzeí. Klenutý strop patří k nejpozoruhodnějším v celém údolí – obsahuje astronomická data, která jsou poněkud nejasná. V ose stropu je vidět hroch a krokodýl – souhvězdí, která Egypťané umístili na severní oblohu.

Mohlo by vás zajímat

Informace o webu

Český egyptologický ústav

  • Historie Českého egyptologického ústavu

    Zakladatelem české egyptologie je František Lexa, autor dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Bezprostředním podnětem ke změně egyptologického semináře na tehdejší Československý egyptologický ústav Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře bylo vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie ohrožených vodami Asuánské přehrady.

  • Abúsír - působiště české egyptologické expedice

    Abúsír je archeologická lokalita v Egyptě nazvaná podle nedaleko ležící současné vesnice Abúsír na západním břehu Nilu. Název lokality je odvozován od staroegyptského boha Usira, z názvu Per Usir, "(Kultovní) místo Usira" (řecky Busiris). Abúsír byl jako hřbitov využívána od konce pravěku a počátku historického období, jako královská nekropole sloužila v období 5. dynastie.

  • Výzkumy ČEgÚ v Západní poušti

    Od roku 2003 pracuje česká expedice i v pomalu zanikající oáze El-Hajez, přibližně 400 km jihozápadně od Káhiry. V roce 2005 se prvně objevují i psané texty, které jsou psané řečtinou na střepech. Tyto texty mají nejspíš hospodářský charakter. V listopadu 2008 se uskutečnila první česká vědecká expedice do oblasti Gilf el-Kebíru a k Jeskyni plavců v egyptské Západní poušti.

Dovolená v Egyptě

  • Proč na dovolenou do Egypta

    Nejvhodnější doba pro návštěvu Egypta je v období října až března. V této době zde panují příznivé podmínky a nehrozí tropická horka. Moře v Egyptě je velmi čisté a po celoročně teplé. V Rudém moři jsou pro potápění ideální podmínky. Mezi nejznámnější letoviska patří Hurghada, pokud ale chcete obdivovat korálové útesy v celé jejich kráse, pak doporučuji Sharm el-Sheikh nebo Safagu.

  • Letoviska v Egyptě

    Pokud někdo zavítá na dovolenou do Egypta (a nezvolí poznávací plavbu po Nilu s návštěvou mnoha historických památek), většinou zvolí pro pobyt Hurghadu nebo pokud chce obdivovat korálové útesy, zvolí nejspíš Sharm el-Sheikh na Sinajském poloostrově nebo Safagu na pobřeží Rudého moře. Sinajský poloostrov nabízí také letovisko Dahab (severovýchod poloostrova). U hranic s Izraelem se nachází letovisko Taba.
  • Sinajský poloostrov

    Sinajský poloostrov se nachází mezi Středozemním mořem na severu a Rudým mořem na jihu. I když je tvořen převážně pouští, nachází se zde Sinajské pohoří, kde je také nejvyšší vrchol Egypta - Hora svaté Kateřiny (2637 m.n.m), kde se také nachází Klášter svaté Kateřiny. Návštěvníky lákají zdejší letoviska Sharm el-Sheikh, Dahab (severovýchod poloostrova) a u hranic s Izraelem ležící letovisko Taba.